Vědci z Toronta popsali, že latimérie získaly 62 nových genů díky setkáním s jinými druhy v době před přibližně 10 miliony lety. Výsledky paleontologové zveřejnili v odborném časopise Molecular Biology and Evolution.
Sekvence „nových“ genů latimerie naznačují, že vznikly z transpozonů, známých také jako „sobecké geny“. Jedná se o parazitické prvky DNA, jejichž jediným účelem je vytvořit více kopií sebe sama, čehož někdy dosahují pohybem mezi druhy.
Nová studie ukázala dramatický vliv právě této DNA na tvorbu genů – a otevřela nový pohled na některé z přírodních sil, které měly dopad na genom jednoho z nejstarších a nejzáhadnějších organismů planety.
„Naše zjištění poskytují poměrně pozoruhodný příklad tohoto fenoménu transpozonů přispívajících ke genomu hostitele,“ uvedl Tim Hughes, spoluautor studie a profesor molekulární genetiky v Donnellyho centru pro buněčný a biomolekulární výzkum na Torontské univerzitě.
„Nevíme, co těchto 62 genů dělá, ale pravděpodobně hrají roli v regulaci genů, kde jsou i nepatrné změny v evoluci důležité,“ říká Hughes.
Záhadné transpozony
Transpozonům se někdy také říká „skákající geny“, protože v genomu mění svoji pozici. Umí to díky enzymu, který rozpoznává a přesouvá svůj vlastní DNA kód. Nové kopie mohou vznikat náhodnými skoky během buněčného dělení, kdy se replikuje celý genom.
Postupem času se kód enzymu rozpadá a skoky přestávají. Pokud ale pozměněná sekvence poskytne hostiteli byť jen nepatrnou selektivní výhodu, může začít nový život jako hostitelský gen v dobré víře.
Příkladů genů odvozených z transpozonů je v přírodě obrovské množství, a to napříč druhy, ale latimérie v tom zjevně vyniká. „Překvapilo mě, když jsem viděl, jak výjimečné jsou množstvím těchto transpozonových genů – jejich pověst živoucí fosílie je z tohoto důvodu zcela nezasloužená,“ komentoval výsledky studie její hlavní autor Isaac Yellan.
„Latimérie se možná vyvíjela o něco pomaleji, ale rozhodně to není žádná živá zkamenělina,“ dodává Yellan. Tyto změny mají zřejmě nějaký vliv, nejsou tedy jen „mrtvé“ nebo „odpadové“ – není sice jasné, jak přesně, ale pravděpodobně ovlivňují nějakým způsobem tkáně těchto tvorů.
Genom latimérie byl poprvé popsán roku 2013. Díky tomu mohli vědci srovnávat změny v něm a sledovat, kde se vzaly.
