Umělá inteligence umí na sto procent předpovědět některé druhy autismu

Nová technologie založená na využití umělé inteligence může být schopna předpovědět některé typy autismu. V testech byla úspěšná na sto procent, popsali její autoři v článku, který vyšel v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Využívá analýzy biomarkerů v krevní plazmě matek.

Tato novinka, se kterou nyní vědci experimentují, je založena na algoritmu strojového učení, jenž je schopný rozpoznat klíčové protilátky, o nichž se předpokládá, že jsou spojeny s poruchou autistického spektra. Jedná se o druh autismu nazývaný „autismus související s maternálními autoprotilátkami“, známý také pod zkratkou MAR ASD. Ten tvoří přibližně 20 procent všech diagnóz autismu.

Předpokládá se, že MAR ASD je výsledkem vzniku mateřských autoprotilátek, jež jsou nepřátelské vůči proteinům v mozku plodu, který budoucí matky nosí. Jak moc tyto protilátky s bílkovinami, jež se podílejí na vývoji mozku, reagují, má pak vliv na to, s jakou pravděpodobností se u dítěte vyvine MAR ASD.

Umělá inteligence pomáhá

Aby tuto dnes již značně uznávanou hypotézu ověřili, odebrali vědci z Kalifornské univerzity v Davisu vzorky plazmy od 450 matek s dětmi s MAR ASD a od 342 matek s dětmi bez MAR ASD. Cílem bylo využít strojového učení k rozeznání vzorců, které vedou k takovému nepřátelskému chování všech autoprotilátek, které jsou silně spojeny s poruchou autistického spektra (ASD), a těch, které jsou specifické pro poruchu autistického spektra.

Výzkumníci objevili tři hlavní vzorce spojené s MAR ASD, včetně jednoho, který významně zvýšil šanci dítěte ocitnout se v autistickém spektru, zvaném reaktivita CRMP1.

„Pokud má matka například autoprotilátky proti CRMP1 a GDA (nejběžnější vzorec), je pravděpodobnost, že bude mít dítě s autismem, na základě tohoto současného souboru dat, 31krát vyšší než u běžné populace. To je velmi výrazné,“ uvedla v prohlášení profesorka Judy Van de Waterová, hlavní autorka studie. „Existuje jen velmi málo věcí, které vám umožní takové hodnocení rizika.“

Jak to využít

Tato studie je vůbec první prací, která dokázala využít strojového učení pro hledání biologických značek, které jsou spojeny s MAR-ASD – a rovnou se stoprocentní přesností.

Rozpoznání těchto vzorců by podle vědců mohlo být už brzy součástí běžného vyšetření buď před těhotenstvím, nebo v jeho průběhu – umožnilo by to ještě před narozením dítěte pomoci zjistit, jaký bude další vývoj. „Dokážeme si představit, že by žena mohla podstoupit krevní test na tyto protilátky ještě před otěhotněním. Kdyby je měla, věděla by, že jí hrozí velmi vysoké riziko, že bude mít dítě s autismem. Pokud ne, má o 43 % nižší šanci, že bude mít dítě s autismem, protože MAR autismus je vyloučen,“ uvedla Van de Waterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 13 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 16 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 17 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 18 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...