Novorození megalodoni byli větší než dospělý muž. Živili se svými sourozenci, odhalila studie

Paleontologové využili moderní zobrazovací metody na část „kostry“ pravěkého žraloka megalodona. Vědci zjistili, že při narození musel tento predátor měřit asi dva metry – byl tedy větší než většina dospělých mužů.

Megalodoni byli vrcholovými predátory světových oceánů, vymřeli před přibližně třemi miliony lety. Už dříve se podařilo popsat, že dospělí měřili možná až 15 metrů, ale doposud se nevědělo, jaké rozměry měli, když přišli na svět, tedy jaká byla jejich porodní velikost.

Megalodon, srovnání s člověkem
Zdroj: Scientific Reports

„Tato nová studie je prvním výzkumem tohoto druhu, která nám dává náhled na to, jaké rozměry měli megalodoni při narození, jak se rozmnožovali i jak rostli,“ uvedl hlavní autor práce, chicagský paleontolog Kenshu Shimada.

Co víme o megažralocích

Megalodoni jsou pro vědu velmi zajímavým cílem – ale představují stále větší záhadu. Drtivou většinu jejich pozůstatků totiž tvoří jejich zuby, jinak se z nich zachovalo jen málo. Megalodoni totiž, stejně jako současní žraloci, nepatřili mezi ryby, ale naopak k parybám – neměli tedy kostru tvořenou kostmi, ale chrupavkami. A ty se do současnosti zachovávají mnohem hůř než právě kosti.

Jedním z mála dokladů o tom, jak megalodoni opravdu vypadali, je žebro nacházející se ve sbírkách Belgického královského institutu v Bruselu. Měří sice jen 15 centimetrů, ale už dalo vědcům o pravěkých žralocích spoustu zásadních informací. Odhaduje se, že patřilo asi devítimetrovému exempláři žraloka – podle srovnání se žebry dnes žijících žraloků, kteří byli nějakým způsobem megalodonovi příbuzní.

Vědci na nich objevili pomocí rentgenové analýzy obdobu letokruhů u stromů – těchto vrstev bylo 46, takže žralok zemřel zřejmě právě v tomto věku. Pak paleontologové roky postupně odečítali a pokoušeli se odvodit, jak velký byl žralok v různých dobách svého života. Z této analýzy vyplývá, že novorozenec musel měřit kolem dvou až dvou a půl metru.

Autoři práce odhadují, že megalodon se dožíval nejméně 88 let, možná ale dokonce mnohem déle – u žraloků taková dlouhověkost není ničím výjimečným. Například žralok grónský se dožívá zřejmě až čtyř set let. Vědci si myslí, že megalodoni se i po čtyřicítce věku dále zvětšovali, a to nejméně do 46 let průměrnou rychlostí 16 centimetrů ročně.

Z tak velkých rozměrů při narození vyplývá ještě jeden zajímavý závěr: aby mohlo být mládě tak obrovské, zřejmě se živilo ještě v těle matky svými méně šťastnými sourozenci. Tato praxe nazývaná odborně oofágie je dnes běžná u řady druhů žraloků, od žraloků bílých přes žralouny mako až po liškouny.

Dospělí megalodoni pak konzumovali v podstatě vše, co ulovili, nejčastěji zřejmě mořské savce, jako jsou delfíni, ploutvonožci nebo velryby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...