Delfíny zabíjí nová kožní nemoc, způsobuje ji obyčejná pitná voda

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

O tomto zdravotním problému, který postihuje stále více delfínů, se ví už delší dobu, ale teprve nyní ho vědci prostudovali a popsali. Nejčastěji jím trpí zvířata u amerického a australského pobřeží.

Delfíni sladkou vodu většinou nesnášejí, jsou až na několik specializovaných druhů evolučně přizpůsobeni životu ve slané vodě. V té sladké sice dokážou krátkodobě přežívat, ale pokud ji musejí snášet delší dobu, projevuje se to na jejich kůži právě formou vážných poškození. Někdy mohou zasáhnout až 70 procent jejich těla –⁠ intenzita poškození je přitom srovnatelná s tím, jako by člověk utrpěl popáleniny třetího stupně.

Poškození kůže u delfínů pod mikroskopem
Zdroj: Scientific Reports

„Jejich kůže je stejně citlivá jako ta naše, a možná ještě citlivější – je to pro ně neuvěřitelně bolestivé,“ uvedla Nahiid Stephensová, veterinární patoložka z Murdochovy univerzity v australském Perthu a spoluautorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Tyto vředy byly poprvé zdokumentovány u skupiny delfínů skákavých, kteří uvázli v poloslaném jezeře v Louisianě po hurikánu Katrina v roce 2005. Od té doby se podle Stephensové množí zprávy o dalších a dalších případech –⁠ prakticky vždy přitom souvisí s extrémními meteorologickými jevy.

„Nemohli jsme uvěřit, že by tak závažná, rychle se vyvíjející nemoc mohla být způsobena něčím jiným, než je nějaký infekční agens… Ale ve skutečnosti je to nemoc způsobená životním prostředím,“ popsala vědkyně.

Jak vypadal výzkum

Vědci zkoumali úhyny delfínů u dvou skupin těchto zvířat žijících poblíž australského pobřeží. K oběma došlo po období silných dešťů, které „naředily“ slanou vodu –⁠ stala se z ní v některých oblastech v podstatě voda polosladká. Delší pobyt v ní způsobil delfínům fyziologický stres, který mohl vést i ke smrti zvířat.

Jedna dospělá samice v Perthu trpěla těmito kožními lézemi nejméně tři týdny, její stav se rychle horšil, takže se vědci nakonec rozhodli, že ji zabijí, aby její trápení ukončili. „Když jsem nakonec vylezla z lodi a snažila se vymyslet, jak to udělat, zemřela mi sama u nohou. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to strašné,“ řekla pro deník Guardian doktorka Stephensová.

V mnoha případech vedla dermatitida k dalším problémům –⁠ do narušené kůže totiž snadno vnikají různé patogeny. A tak delfíni trpěli bakteriálními, plísňovými a dalšími infekcemi; právě to bylo nakonec nejčastější přímou příčinou jejich úmrtí.

„Je to prostě v rozporu s intuicí, že voda – obyčejná pitná voda – může způsobit tak vážná, děsivá zranění,“ dodala Stephensová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 4 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 10 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 13 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled