Delfíny zabíjí nová kožní nemoc, způsobuje ji obyčejná pitná voda

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

O tomto zdravotním problému, který postihuje stále více delfínů, se ví už delší dobu, ale teprve nyní ho vědci prostudovali a popsali. Nejčastěji jím trpí zvířata u amerického a australského pobřeží.

Delfíni sladkou vodu většinou nesnášejí, jsou až na několik specializovaných druhů evolučně přizpůsobeni životu ve slané vodě. V té sladké sice dokážou krátkodobě přežívat, ale pokud ji musejí snášet delší dobu, projevuje se to na jejich kůži právě formou vážných poškození. Někdy mohou zasáhnout až 70 procent jejich těla –⁠ intenzita poškození je přitom srovnatelná s tím, jako by člověk utrpěl popáleniny třetího stupně.

Poškození kůže u delfínů pod mikroskopem
Zdroj: Scientific Reports

„Jejich kůže je stejně citlivá jako ta naše, a možná ještě citlivější – je to pro ně neuvěřitelně bolestivé,“ uvedla Nahiid Stephensová, veterinární patoložka z Murdochovy univerzity v australském Perthu a spoluautorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Tyto vředy byly poprvé zdokumentovány u skupiny delfínů skákavých, kteří uvázli v poloslaném jezeře v Louisianě po hurikánu Katrina v roce 2005. Od té doby se podle Stephensové množí zprávy o dalších a dalších případech –⁠ prakticky vždy přitom souvisí s extrémními meteorologickými jevy.

„Nemohli jsme uvěřit, že by tak závažná, rychle se vyvíjející nemoc mohla být způsobena něčím jiným, než je nějaký infekční agens… Ale ve skutečnosti je to nemoc způsobená životním prostředím,“ popsala vědkyně.

Jak vypadal výzkum

Vědci zkoumali úhyny delfínů u dvou skupin těchto zvířat žijících poblíž australského pobřeží. K oběma došlo po období silných dešťů, které „naředily“ slanou vodu –⁠ stala se z ní v některých oblastech v podstatě voda polosladká. Delší pobyt v ní způsobil delfínům fyziologický stres, který mohl vést i ke smrti zvířat.

Jedna dospělá samice v Perthu trpěla těmito kožními lézemi nejméně tři týdny, její stav se rychle horšil, takže se vědci nakonec rozhodli, že ji zabijí, aby její trápení ukončili. „Když jsem nakonec vylezla z lodi a snažila se vymyslet, jak to udělat, zemřela mi sama u nohou. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to strašné,“ řekla pro deník Guardian doktorka Stephensová.

V mnoha případech vedla dermatitida k dalším problémům –⁠ do narušené kůže totiž snadno vnikají různé patogeny. A tak delfíni trpěli bakteriálními, plísňovými a dalšími infekcemi; právě to bylo nakonec nejčastější přímou příčinou jejich úmrtí.

„Je to prostě v rozporu s intuicí, že voda – obyčejná pitná voda – může způsobit tak vážná, děsivá zranění,“ dodala Stephensová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 2 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 2 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 8 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 8 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 9 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 12 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
včera v 15:42
Načítání...