Delfíny zabíjí nová kožní nemoc, způsobuje ji obyčejná pitná voda

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

O tomto zdravotním problému, který postihuje stále více delfínů, se ví už delší dobu, ale teprve nyní ho vědci prostudovali a popsali. Nejčastěji jím trpí zvířata u amerického a australského pobřeží.

Delfíni sladkou vodu většinou nesnášejí, jsou až na několik specializovaných druhů evolučně přizpůsobeni životu ve slané vodě. V té sladké sice dokážou krátkodobě přežívat, ale pokud ji musejí snášet delší dobu, projevuje se to na jejich kůži právě formou vážných poškození. Někdy mohou zasáhnout až 70 procent jejich těla –⁠ intenzita poškození je přitom srovnatelná s tím, jako by člověk utrpěl popáleniny třetího stupně.

Poškození kůže u delfínů pod mikroskopem
Zdroj: Scientific Reports

„Jejich kůže je stejně citlivá jako ta naše, a možná ještě citlivější – je to pro ně neuvěřitelně bolestivé,“ uvedla Nahiid Stephensová, veterinární patoložka z Murdochovy univerzity v australském Perthu a spoluautorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Tyto vředy byly poprvé zdokumentovány u skupiny delfínů skákavých, kteří uvázli v poloslaném jezeře v Louisianě po hurikánu Katrina v roce 2005. Od té doby se podle Stephensové množí zprávy o dalších a dalších případech –⁠ prakticky vždy přitom souvisí s extrémními meteorologickými jevy.

„Nemohli jsme uvěřit, že by tak závažná, rychle se vyvíjející nemoc mohla být způsobena něčím jiným, než je nějaký infekční agens… Ale ve skutečnosti je to nemoc způsobená životním prostředím,“ popsala vědkyně.

Jak vypadal výzkum

Vědci zkoumali úhyny delfínů u dvou skupin těchto zvířat žijících poblíž australského pobřeží. K oběma došlo po období silných dešťů, které „naředily“ slanou vodu –⁠ stala se z ní v některých oblastech v podstatě voda polosladká. Delší pobyt v ní způsobil delfínům fyziologický stres, který mohl vést i ke smrti zvířat.

Jedna dospělá samice v Perthu trpěla těmito kožními lézemi nejméně tři týdny, její stav se rychle horšil, takže se vědci nakonec rozhodli, že ji zabijí, aby její trápení ukončili. „Když jsem nakonec vylezla z lodi a snažila se vymyslet, jak to udělat, zemřela mi sama u nohou. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to strašné,“ řekla pro deník Guardian doktorka Stephensová.

V mnoha případech vedla dermatitida k dalším problémům –⁠ do narušené kůže totiž snadno vnikají různé patogeny. A tak delfíni trpěli bakteriálními, plísňovými a dalšími infekcemi; právě to bylo nakonec nejčastější přímou příčinou jejich úmrtí.

„Je to prostě v rozporu s intuicí, že voda – obyčejná pitná voda – může způsobit tak vážná, děsivá zranění,“ dodala Stephensová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 9 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 11 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...