Tato téměř vánoční scéna se nachází v jižní polární oblasti Marsu, samotný pól se nachází mimo záběr vpravo. Jižní pól je obvykle pokrytý až 1,5 kilometru silným ledovým příkrovem – přes 12 procent z něj tvoří vodní led, zbytek je z velké části „suchý led“, tedy pevný oxid uhličitý.
Protože jižní polokoule Marsu v současné době zažívá léto, tento obrázek ukazuje jižní pól planety s nejnižším ročním množstvím ledu.
Galerie:
„Anděl“ i „srdce“ se podle ESA skládají z různých zajímavých prvků. Andělskou ruku, která vypadá, jako by sahala doleva, vědci považují za velkou jámu vzniklou sublimací – tedy procesem, kdy se led mění v plyn a zanechává po sobě prázdné kapsy a prohlubně na povrchu planety. Tento proces často nastává, když se mění roční období. Podobné sublimační díry byly pozorovány na jiných planetách ve Sluneční soustavě, například na Plutu, a jsou na snímku také vidět i na jeho pravé straně.
Ještě zajímavější procesy stály za vznikem „svatozáře“. „Hlava“ a svatozář jsou totiž vytvořené impaktním kráterem: ten vznikl dopadem nějakého vesmírného tělesa, které se zarylo do povrchu planety. Náraz odhalil několik vrstev povrchu Marsu – pro vědce to nabízí důležitý pohled do geologické minulosti Rudé planety.
A nakonec „srdce“, to je tvořené strmým srázem – linií útesů nebo strmých svahů vytvořených erozivními procesy – a oddělených od temné plochy dun pod nimi. Původ tohoto tmavého materiálu, který se nachází po celém Marsu, zůstává nejasný, ale vědci předpokládají, že kdysi existoval hlouběji pod povrchem ve vrstvách materiálu vytvořeného dávnou sopečnou činností. Ačkoli byl tento materiál zpočátku pohřben, byl od té doby vynesen na povrch pokračujícími dopady a erozí a poté rozšířen více po celé planetě marsovskými větry.
Tato krajina také dokazuje, že se po ní pohybovali takzvaní rarášci. Jde o písečné víry, které existují i na Zemi. Na Marsu je pozorovala už roku 2007 sonda Mars Reconnaissance Orbiter – vznikají, když vítr zvedne prach z ohřátého povrchu planety.
Sonda Mars Express bude i nadále podrobně pozorovat a zobrazovat našeho planetárního souseda, jak tomu bylo od jejího vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu v prosinci 2003. Mise za tuto dobu odhalila neuvěřitelné množství informací o Marsu, které vědcům pomáhají lépe pochopit vodu, geologii, chemii, atmosféru, měsíce, historii, souvislosti ve Sluneční soustavě a mnoho dalšího.