Velká Británie schválila použití covidové vakcíny. Dostupná má být od příštího týdne

Nahrávám video
Události: Velká Británie schválila použití covidové vakcíny
Zdroj: ČT24

Velká Británie ve středu jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

„Vláda přijala doporučení lékové agentury MHRA ke schválení vakcíny proti covidu-19 od Pfizeru a BioNTechu k použití,“ uvedl ve středu britský kabinet. „Vakcína bude v Británii dostupná od příštího týdne,“ píše se dále v prohlášení. Ministr zdravotnictví Matt Hancock dodal, že je na přijetí očkovací látky připravena zhruba padesátka nemocnic po celé zemi.

Spojené království si u společnosti objednalo dostatek očkovací látky pro 20 milionů lidí, není však jasné, kolik jich země dostane do konce roku. Prvních 800 tisíc dávek má podle BBC do země dorazit v nadcházejících dnech, s jejich distribucí pomůže i armáda.

Aby vakcína člověka ochránila, musí ji lékaři podat ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů. Podle hlavního zdravotnického poradce britské vlády Chrise Whittyho potrvá až do jara, než se vakcína dostane všem lidem z nejvíce zranitelných skupin, kteří o ni projeví zájem. První na řadě mají být zaměstnanci ve zdravotnictví a obyvatelé domovů pro seniory, dále by se vakcína měla podat starším lidem.

Premiér Boris Johnson na Twitteru označil schválení za „úžasnou“ zprávu. „Je to právě ochrana vakcínami, která nám nakonec umožní vrátit se k našim životům a opět rozhýbat hospodářství,“ uvedl.  

Účinnost až 95 procent

Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95procentní účinnost. Údaj se vztahuje k ochraně před covidem-19. Do jaké míry chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, zatím není jasné. Přípravek podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky. V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 procent.

Vakcína, která vznikla za pouhých 10 měsíců, funguje na principu takzvané mediátorové RNA (mRNA). Tento typ očkovacích látek se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Británie se tak stala první zemí, která schválila použití vakcíny mRNA u lidí.

Server Guardian upozornil na to, že vakcína musí být skladována přibližně při minus 70 stupních Celsia. Do Spojeného království tak bude přepravena ve speciálních boxech se suchým ledem. Poté, co přípravek dorazí do tamních vakcinačních center, může být pět dní uchováván v běžných lékařských lednicích.

Nahrávám video
Daniel Stach o protikoronavirové vakcíně schválené ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Mimořádně rychlé schválení

Podle agentury Reuters schválila britská agentura MHRA vakcínu za rekordní čas. V USA se bude regulátor FDA radit o podmínečném schválení očkovací látky firem Pfizer a BioNTech teprve 10. prosince. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v úterý oznámila, že přípravek doporučí Evropské komisi k podmínečné registraci nejprve 29. prosince.

V reakci na středeční informace z Británie EMA uvedla, že její schvalovací proces je bezpečnější, založený na větším množství důkazů a kontrol. Šéfka MHRA June Raineová ale poznamenala, že britský schvalovací proces začal již v polovině roku a byl „mimořádně důkladný a vědecky přísný“. „Bezpečnost lidí bude vždy na prvním místě,“ uvedla Raineová.

Nákup až 300 milionů dávek této vakcíny schválila už v listopadu také Evropská komise a žádost o schválení mimořádného nasazení látky si firmy rovněž v listopadu podaly ve Spojených státech.

Agentura DPA dříve uvedla, že Pfizer a BioNTech požádaly o registraci vakcíny i v Austrálii, Kanadě či Japonsku. Na vývoji dalších vakcín také pracují desítky firem po celém světě, britské úřady rovněž zvažují další látku od farmaceutické společnosti AstraZeneca.

V závěrečné fázi testů je nyní 11 vakcín

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v polovině listopadu nacházelo 48 kandidátních vakcín proti covidu-19 v klinickém hodnocení a 164 vakcín je v předklinickém testování.

V poslední, třetí fázi klinických studií, WHO uvádí 11 vakcín, a to včetně té, kterou nyní schválila k použití Británie. Rusko zahájilo očkování proti covidu-19 svojí vakcínou Sputnik na konci listopadu, svou očkovací látku podává občanům také Čína.

V Česku by první dodávky vakcíny mohly být v zimě

V tuzemsku by první dodávky vakcíny proti covidu-19 mohly být dostupné na přelomu ledna a února příštího roku, uvedl v úterý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vakcínu zakoupí stát díky objednávce Evropské unie.

Očkovací látky jsou už podle Blatného vyrobené, jejich distribuce bude moci začít až po schválení EMA. K tomu zřejmě dojde v první polovině ledna, domnívá se ministr. Vakcína bude podle něj všem hrazená z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné.

Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců včetně dvou, kteří už o registraci u EMA požádali. Kromě zmiňované společnosti Pfizer a BioNTech se jedná o americkou Modernu. Celkově jich může mít až pro 16 milionů osob. Vyšší než počet obyvatel jsou maximální objednávky proto, že ne všichni výrobci musí nakonec evropskou registraci získat. Některé firmy počítají s jednou dávkou, jiné se dvěma. 

Pořadí jednotlivých skupin obyvatel, které se budou moci nechat očkovat, bude upravovat očkovací strategie. Blatný ji má na jednání vlády předložit příští pondělí. Zřejmě bude nejdřív počítat s lidmi s chronickými onemocněními, seniory, zdravotníky nebo lidmi pracujícími v kritické infrastruktuře státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 1 hhodinou

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 3 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 6 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 8 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...