Velká Británie schválila použití covidové vakcíny. Dostupná má být od příštího týdne

Nahrávám video

Velká Británie ve středu jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

„Vláda přijala doporučení lékové agentury MHRA ke schválení vakcíny proti covidu-19 od Pfizeru a BioNTechu k použití,“ uvedl ve středu britský kabinet. „Vakcína bude v Británii dostupná od příštího týdne,“ píše se dále v prohlášení. Ministr zdravotnictví Matt Hancock dodal, že je na přijetí očkovací látky připravena zhruba padesátka nemocnic po celé zemi.

Spojené království si u společnosti objednalo dostatek očkovací látky pro 20 milionů lidí, není však jasné, kolik jich země dostane do konce roku. Prvních 800 tisíc dávek má podle BBC do země dorazit v nadcházejících dnech, s jejich distribucí pomůže i armáda.

Aby vakcína člověka ochránila, musí ji lékaři podat ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů. Podle hlavního zdravotnického poradce britské vlády Chrise Whittyho potrvá až do jara, než se vakcína dostane všem lidem z nejvíce zranitelných skupin, kteří o ni projeví zájem. První na řadě mají být zaměstnanci ve zdravotnictví a obyvatelé domovů pro seniory, dále by se vakcína měla podat starším lidem.

Premiér Boris Johnson na Twitteru označil schválení za „úžasnou“ zprávu. „Je to právě ochrana vakcínami, která nám nakonec umožní vrátit se k našim životům a opět rozhýbat hospodářství,“ uvedl.  

Účinnost až 95 procent

Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95procentní účinnost. Údaj se vztahuje k ochraně před covidem-19. Do jaké míry chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, zatím není jasné. Přípravek podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky. V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 procent.

Vakcína, která vznikla za pouhých 10 měsíců, funguje na principu takzvané mediátorové RNA (mRNA). Tento typ očkovacích látek se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Británie se tak stala první zemí, která schválila použití vakcíny mRNA u lidí.

Server Guardian upozornil na to, že vakcína musí být skladována přibližně při minus 70 stupních Celsia. Do Spojeného království tak bude přepravena ve speciálních boxech se suchým ledem. Poté, co přípravek dorazí do tamních vakcinačních center, může být pět dní uchováván v běžných lékařských lednicích.

Nahrávám video

Mimořádně rychlé schválení

Podle agentury Reuters schválila britská agentura MHRA vakcínu za rekordní čas. V USA se bude regulátor FDA radit o podmínečném schválení očkovací látky firem Pfizer a BioNTech teprve 10. prosince. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v úterý oznámila, že přípravek doporučí Evropské komisi k podmínečné registraci nejprve 29. prosince.

V reakci na středeční informace z Británie EMA uvedla, že její schvalovací proces je bezpečnější, založený na větším množství důkazů a kontrol. Šéfka MHRA June Raineová ale poznamenala, že britský schvalovací proces začal již v polovině roku a byl „mimořádně důkladný a vědecky přísný“. „Bezpečnost lidí bude vždy na prvním místě,“ uvedla Raineová.

Nákup až 300 milionů dávek této vakcíny schválila už v listopadu také Evropská komise a žádost o schválení mimořádného nasazení látky si firmy rovněž v listopadu podaly ve Spojených státech.

Agentura DPA dříve uvedla, že Pfizer a BioNTech požádaly o registraci vakcíny i v Austrálii, Kanadě či Japonsku. Na vývoji dalších vakcín také pracují desítky firem po celém světě, britské úřady rovněž zvažují další látku od farmaceutické společnosti AstraZeneca.

V závěrečné fázi testů je nyní 11 vakcín

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v polovině listopadu nacházelo 48 kandidátních vakcín proti covidu-19 v klinickém hodnocení a 164 vakcín je v předklinickém testování.

V poslední, třetí fázi klinických studií, WHO uvádí 11 vakcín, a to včetně té, kterou nyní schválila k použití Británie. Rusko zahájilo očkování proti covidu-19 svojí vakcínou Sputnik na konci listopadu, svou očkovací látku podává občanům také Čína.

V Česku by první dodávky vakcíny mohly být v zimě

V tuzemsku by první dodávky vakcíny proti covidu-19 mohly být dostupné na přelomu ledna a února příštího roku, uvedl v úterý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vakcínu zakoupí stát díky objednávce Evropské unie.

Očkovací látky jsou už podle Blatného vyrobené, jejich distribuce bude moci začít až po schválení EMA. K tomu zřejmě dojde v první polovině ledna, domnívá se ministr. Vakcína bude podle něj všem hrazená z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné.

Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců včetně dvou, kteří už o registraci u EMA požádali. Kromě zmiňované společnosti Pfizer a BioNTech se jedná o americkou Modernu. Celkově jich může mít až pro 16 milionů osob. Vyšší než počet obyvatel jsou maximální objednávky proto, že ne všichni výrobci musí nakonec evropskou registraci získat. Některé firmy počítají s jednou dávkou, jiné se dvěma. 

Pořadí jednotlivých skupin obyvatel, které se budou moci nechat očkovat, bude upravovat očkovací strategie. Blatný ji má na jednání vlády předložit příští pondělí. Zřejmě bude nejdřív počítat s lidmi s chronickými onemocněními, seniory, zdravotníky nebo lidmi pracujícími v kritické infrastruktuře státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 17 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 17 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 18 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 19 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 22 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...