Ruští přírodovědci objevili v Arktidě výjimečně velkou kolonii ohrožených mrožů

Nahrávám video

Ruští vědci objevili na pobřeží Karského moře početnou komunitu mrožů, uvedla agentura Reuters. Přirozené prostředí ploutvonožců v těchto místech Severního ledového oceánu přitom ohrožuje úbytek ledu i lidská činnost. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 označil mrože atlantského za téměř ohrožený druh a odhadl počet jeho dospělých jedinců na planetě na 12 500.

Nově odhalená kolonie, tedy místo, na němž se mroži shromažďují, rozmnožují a socializují, se nachází na odlehlém ruském poloostrově Jamal. Odborníci tam minulý měsíc napočítali přes tři tisíce jedinců.

Objevená kolonie je unikátní, protože její součástí jsou samice, samci a také různě stará mláďata, uvedl Alexandr Sokolov, badatel z Ruské akademie věd. Sokolov objev přirovnal k laboratoři pod širým nebem.

Výjimečná kolonie

Shromaždiště mrožů obvykle vznikají na ledových krách nebo na arktických ostrovech. Jenže led kvůli teplejšímu klimatickému cyklu roztává a přirozenému prostředí mrožů neprospívá ani průzkum ropy a zemního plynu a arktická lodní doprava.

Podle Andreje Boltunova, vedoucího expedice k mroží komunitě na Jamalu, je nález shromaždiště dokladem, že se populace mrožů atlantských vzpamatovává. Badatelé ale podle Boltunova budou mít ještě mnoho práce, pokud budou chtít porozumět tomu, čím se arktická pláž na Jamalu stala pro mrože atraktivní a jaké další kroky by bylo třeba na jejich ochranu podniknout.

Než v polovině 20. století došlo k k zákazu lovu mrožů pro komerční účely, ohrožovala tyto mořské savce především nadměrná honba za jejich tukem a kly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 14 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 20 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 21 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 23 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
včera v 08:01‌‌

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.