Zemi mohou pozorovat civilizace od tisíce hvězd, spočítali astrofyzici

Od devadesátých let dvacátého století astronomové katalogizovali přes tři tisíce exoplanet pomocí takzvané tranzitní metody. Doposud ale nikdo neřešil, zda také případné mimozemské civilizace nemohou podobně pozorovat Zemi.

Teď to udělali vědci v článku, který vydal odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Zkoumali v něm, od kolika hvězd se dá Země pozorovat pomocí stejné metody, jakou exoplanety zkoumají astronomové ze Země.

Planety před hvězdami

Takzvaná tranzitní metoda funguje velmi jednoduše: vědec pozoruje hvězdu a pátrá po okamžicích, kdy její světlo zeslábne. To může naznačovat, že před ní přechází planeta. Z frekvence opakování a síly zeslábnutí hvězdy se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě, ale třeba také délka roku na tomto tělese.

Tato metoda se ale nedá použít na všechny planety –⁠ jejich oběžná dráha musí mít například k Zemi vhodný úhel, aby z našeho pohledu přecházely před kotoučem jejich mateřské hvězdy. A stejné je to i opačně –⁠ i Země je pozorovatelná jen od některých hvězd; podle nové studie Lisy Kalteneggerové a Joshuy Peppera je jich 1004. Zkoumali ale jen malou část hvězd, ty, které se nacházejí do vzdálenosti pouhých 320 světelných let od Země.

Ty jsou tak blízko, že by tamní mimozemští astronomové o naší planetě zjistili i to, že leží v obyvatelné zóně a že rok na ní trvá 365 dní. Potom by podle autorů studie mohli na Zemi namířit citlivější přístroje, které by například zjistily, zda je v naší atmosféře oxid uhličitý nebo jestli má v atmosféře stopy života. Tohle všechno bude umět například i Kosmický teleskop Jamese Webba, jenž by měl být v příštích letech vypuštěn do vesmíru.

Astrofyzici v této studii také analyzovali, o jaké typy hvězd se jedná. Zjistili, že 77 procent z nich jsou červení trpaslíci, což jsou tělesa, která jsou velmi nevhodná pro existenci života. Jen pouhých šest procent je stejného typu jako naše Slunce, tedy hvězdy, kolem nichž mohou obíhat planety schopné teoreticky nést život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 3 mminutami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 48 mminutami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
před 20 hhodinami

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
před 22 hhodinami

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
včera v 10:16

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
včera v 08:34

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026
Načítání...