Od devadesátých let dvacátého století astronomové katalogizovali přes tři tisíce exoplanet pomocí takzvané tranzitní metody. Doposud ale nikdo neřešil, zda také případné mimozemské civilizace nemohou podobně pozorovat Zemi.
Teď to udělali vědci v článku, který vydal odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Zkoumali v něm, od kolika hvězd se dá Země pozorovat pomocí stejné metody, jakou exoplanety zkoumají astronomové ze Země.
Planety před hvězdami
Takzvaná tranzitní metoda funguje velmi jednoduše: vědec pozoruje hvězdu a pátrá po okamžicích, kdy její světlo zeslábne. To může naznačovat, že před ní přechází planeta. Z frekvence opakování a síly zeslábnutí hvězdy se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě, ale třeba také délka roku na tomto tělese.
Tato metoda se ale nedá použít na všechny planety – jejich oběžná dráha musí mít například k Zemi vhodný úhel, aby z našeho pohledu přecházely před kotoučem jejich mateřské hvězdy. A stejné je to i opačně – i Země je pozorovatelná jen od některých hvězd; podle nové studie Lisy Kalteneggerové a Joshuy Peppera je jich 1004. Zkoumali ale jen malou část hvězd, ty, které se nacházejí do vzdálenosti pouhých 320 světelných let od Země.
Ty jsou tak blízko, že by tamní mimozemští astronomové o naší planetě zjistili i to, že leží v obyvatelné zóně a že rok na ní trvá 365 dní. Potom by podle autorů studie mohli na Zemi namířit citlivější přístroje, které by například zjistily, zda je v naší atmosféře oxid uhličitý nebo jestli má v atmosféře stopy života. Tohle všechno bude umět například i Kosmický teleskop Jamese Webba, jenž by měl být v příštích letech vypuštěn do vesmíru.
Astrofyzici v této studii také analyzovali, o jaké typy hvězd se jedná. Zjistili, že 77 procent z nich jsou červení trpaslíci, což jsou tělesa, která jsou velmi nevhodná pro existenci života. Jen pouhých šest procent je stejného typu jako naše Slunce, tedy hvězdy, kolem nichž mohou obíhat planety schopné teoreticky nést život.
