Nově objevený druh želvušky se chrání před smrtícím zářením svítícím štítem

Želvušky jsou sice velmi drobní živočichové, ale už dlouho se ví, že patří mezi velmistry v přežití. Biologové teď oznámili, že našli nový, doposud neznámý druh, který se může pochlubit něčím úplně nezvyklým –⁠ fluorescenčním štítem, který využívá jako ochranu před zářením.

Želvušky jsou drobní bezobratlí tvorové žijící ve vodě; měří asi 0,5 až 1 mm a vzhledem nejvíc připomínají zmačkaný sáček do vysavače vybavený osmi končetinami.

Jejich schopnost přežívat v mimořádně nehostinných podmínkách je ale legendární: udrží se živé ve vakuu, při extrémních teplotách a tlaku, ale zvládnou i silné intenzivní ionizující a ultrafialového (UV) záření.

Mezi taktiky přežití těchto tvorů patří schopnost hibernace: ze svého těla vyloučí vodu a zapouzdří se –⁠ v tomto stavu vydrží někdy i desítky let; přitom jejich organismy produkují proteiny, které chrání jejich buňky.

Nyní vědci objevili další ochranný mechanismus, který želvuškám, jak se zdá, pomáhá vypořádat se s potenciálně smrtícím UV zářením. Je jím fluorescenční látka, která toto záření pohlcuje a poté uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla.

„Naše studie naznačuje, že tito tvorové mohou přežít i na těch nejsušších a současně nejslunnějších místech na Zemi,“ uvedl Sandeep Eswarappa, spoluautor studie z Indického vědeckého institutu.

Pokusy s želvuškami

Eswarappa a jeho kolegové popsali nově odhalený mechanismus v odborném časopise Biology Letters. Nový druh želvušky objevili náhodou ve vzorku mechu, který rostl na zdi jejich institutu.

Když vystavili dva exempláře tohoto druhu a další dva příslušníky jiného druhu 15 minutám UV záření, přežili jen ti první. A navíc pod UV světlem nové druhy překvapivě zářily jasně modrou barvou.

Pro další zkoumání vytvořili výzkumníci extrakt z nového druhu a touto fluorescenční látkou pokryli další druh želvušky, který je na UV záření značně citlivý. Výsledky ukázaly, že tato látka poskytovala značnou ochranu –⁠ přibližně polovina testovaných želvušek totiž pokus přežila.

Eswarappa uvedl, že tento objev byl pro něj osobně překvapením. „Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...