Nově objevený druh želvušky se chrání před smrtícím zářením svítícím štítem

Želvušky jsou sice velmi drobní živočichové, ale už dlouho se ví, že patří mezi velmistry v přežití. Biologové teď oznámili, že našli nový, doposud neznámý druh, který se může pochlubit něčím úplně nezvyklým –⁠ fluorescenčním štítem, který využívá jako ochranu před zářením.

Želvušky jsou drobní bezobratlí tvorové žijící ve vodě; měří asi 0,5 až 1 mm a vzhledem nejvíc připomínají zmačkaný sáček do vysavače vybavený osmi končetinami.

Jejich schopnost přežívat v mimořádně nehostinných podmínkách je ale legendární: udrží se živé ve vakuu, při extrémních teplotách a tlaku, ale zvládnou i silné intenzivní ionizující a ultrafialového (UV) záření.

Mezi taktiky přežití těchto tvorů patří schopnost hibernace: ze svého těla vyloučí vodu a zapouzdří se –⁠ v tomto stavu vydrží někdy i desítky let; přitom jejich organismy produkují proteiny, které chrání jejich buňky.

Nyní vědci objevili další ochranný mechanismus, který želvuškám, jak se zdá, pomáhá vypořádat se s potenciálně smrtícím UV zářením. Je jím fluorescenční látka, která toto záření pohlcuje a poté uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla.

„Naše studie naznačuje, že tito tvorové mohou přežít i na těch nejsušších a současně nejslunnějších místech na Zemi,“ uvedl Sandeep Eswarappa, spoluautor studie z Indického vědeckého institutu.

Pokusy s želvuškami

Eswarappa a jeho kolegové popsali nově odhalený mechanismus v odborném časopise Biology Letters. Nový druh želvušky objevili náhodou ve vzorku mechu, který rostl na zdi jejich institutu.

Když vystavili dva exempláře tohoto druhu a další dva příslušníky jiného druhu 15 minutám UV záření, přežili jen ti první. A navíc pod UV světlem nové druhy překvapivě zářily jasně modrou barvou.

Pro další zkoumání vytvořili výzkumníci extrakt z nového druhu a touto fluorescenční látkou pokryli další druh želvušky, který je na UV záření značně citlivý. Výsledky ukázaly, že tato látka poskytovala značnou ochranu –⁠ přibližně polovina testovaných želvušek totiž pokus přežila.

Eswarappa uvedl, že tento objev byl pro něj osobně překvapením. „Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled