Nově objevený druh želvušky se chrání před smrtícím zářením svítícím štítem

Želvušky jsou sice velmi drobní živočichové, ale už dlouho se ví, že patří mezi velmistry v přežití. Biologové teď oznámili, že našli nový, doposud neznámý druh, který se může pochlubit něčím úplně nezvyklým –⁠ fluorescenčním štítem, který využívá jako ochranu před zářením.

Želvušky jsou drobní bezobratlí tvorové žijící ve vodě; měří asi 0,5 až 1 mm a vzhledem nejvíc připomínají zmačkaný sáček do vysavače vybavený osmi končetinami.

Jejich schopnost přežívat v mimořádně nehostinných podmínkách je ale legendární: udrží se živé ve vakuu, při extrémních teplotách a tlaku, ale zvládnou i silné intenzivní ionizující a ultrafialového (UV) záření.

Mezi taktiky přežití těchto tvorů patří schopnost hibernace: ze svého těla vyloučí vodu a zapouzdří se –⁠ v tomto stavu vydrží někdy i desítky let; přitom jejich organismy produkují proteiny, které chrání jejich buňky.

Nyní vědci objevili další ochranný mechanismus, který želvuškám, jak se zdá, pomáhá vypořádat se s potenciálně smrtícím UV zářením. Je jím fluorescenční látka, která toto záření pohlcuje a poté uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla.

„Naše studie naznačuje, že tito tvorové mohou přežít i na těch nejsušších a současně nejslunnějších místech na Zemi,“ uvedl Sandeep Eswarappa, spoluautor studie z Indického vědeckého institutu.

Pokusy s želvuškami

Eswarappa a jeho kolegové popsali nově odhalený mechanismus v odborném časopise Biology Letters. Nový druh želvušky objevili náhodou ve vzorku mechu, který rostl na zdi jejich institutu.

Když vystavili dva exempláře tohoto druhu a další dva příslušníky jiného druhu 15 minutám UV záření, přežili jen ti první. A navíc pod UV světlem nové druhy překvapivě zářily jasně modrou barvou.

Pro další zkoumání vytvořili výzkumníci extrakt z nového druhu a touto fluorescenční látkou pokryli další druh želvušky, který je na UV záření značně citlivý. Výsledky ukázaly, že tato látka poskytovala značnou ochranu –⁠ přibližně polovina testovaných želvušek totiž pokus přežila.

Eswarappa uvedl, že tento objev byl pro něj osobně překvapením. „Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...