Mutace koronaviru neoslabí účinnost očkování, potvrdil australský výzkum

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Většina v současné době vyvíjených vakcín byla modelována podle původního „D-kmene“ viru, který byl nejčastější mezi mutacemi, které se objevovaly na počátku pandemie.

Od té doby se ale virus změnil a vyvinul se do globálně dominantního „G-kmene“, který nyní tvoří asi 85 procent vzorků v publikovaných databázích genomu virů SARS-CoV-2.

Kvůli této rychlé mutaci se mezi řadou expertů objevily obavy, že by změny, jimiž se kmen G od toho původního liší, mohly mít negativní dopad na účinnost vyvíjených vakcín.

Tomuto problému se věnoval výzkum australské vládní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO).  A tato studie nenašla žádné důkazy, že by mutace viru měla nepříznivý dopad na účinnost očkovaných kandidátů.

Vakcína by měla být účinná

Studie testovala vzorky krve fretek, jimž byla podána kandidátská vakcína proti virovým kmenům, které tuto mutaci (známou jako „D614G“) buď měly, nebo neměly. Výzkum vedl profesor Seshadri Vasan, specialista na infekční choroby a vedoucí týmu Dangerous Pathogens v CSIRO.

Ukázalo se, že vakcíny jsou stále efektivní. „Je to moc dobrá zpráva pro stovky vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, přičemž většina z nich se zaměřuje na protein, který se váže na receptory ACE2 v našich plicích a dýchacích cestách, jež jsou vstupním bodem k infikování buněk,“ uvedl k tomu Vasan.

Mutace D614G má právě tento receptor odlišný. „Navzdory této mutaci u nejčastějšího kmene jsme experimenty a modelováním potvrdili, že kandidátské vakcíny jsou stále efektivní. Zjistili jsme také, že kmen G pravděpodobně nebude vyžadovat časté vylepšování, kdy je třeba sezonně vyvíjet nové vakcíny, aby se bojovalo proti kmenům viru, jež jsou zrovna v oběhu – jako je tomu v případě chřipky,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 23 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...