Mutace koronaviru neoslabí účinnost očkování, potvrdil australský výzkum

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Většina v současné době vyvíjených vakcín byla modelována podle původního „D-kmene“ viru, který byl nejčastější mezi mutacemi, které se objevovaly na počátku pandemie.

Od té doby se ale virus změnil a vyvinul se do globálně dominantního „G-kmene“, který nyní tvoří asi 85 procent vzorků v publikovaných databázích genomu virů SARS-CoV-2.

Kvůli této rychlé mutaci se mezi řadou expertů objevily obavy, že by změny, jimiž se kmen G od toho původního liší, mohly mít negativní dopad na účinnost vyvíjených vakcín.

Tomuto problému se věnoval výzkum australské vládní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO).  A tato studie nenašla žádné důkazy, že by mutace viru měla nepříznivý dopad na účinnost očkovaných kandidátů.

Vakcína by měla být účinná

Studie testovala vzorky krve fretek, jimž byla podána kandidátská vakcína proti virovým kmenům, které tuto mutaci (známou jako „D614G“) buď měly, nebo neměly. Výzkum vedl profesor Seshadri Vasan, specialista na infekční choroby a vedoucí týmu Dangerous Pathogens v CSIRO.

Ukázalo se, že vakcíny jsou stále efektivní. „Je to moc dobrá zpráva pro stovky vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, přičemž většina z nich se zaměřuje na protein, který se váže na receptory ACE2 v našich plicích a dýchacích cestách, jež jsou vstupním bodem k infikování buněk,“ uvedl k tomu Vasan.

Mutace D614G má právě tento receptor odlišný. „Navzdory této mutaci u nejčastějšího kmene jsme experimenty a modelováním potvrdili, že kandidátské vakcíny jsou stále efektivní. Zjistili jsme také, že kmen G pravděpodobně nebude vyžadovat časté vylepšování, kdy je třeba sezonně vyvíjet nové vakcíny, aby se bojovalo proti kmenům viru, jež jsou zrovna v oběhu – jako je tomu v případě chřipky,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 9 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 12 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 16 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 20 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.