Mutace koronaviru neoslabí účinnost očkování, potvrdil australský výzkum

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Většina v současné době vyvíjených vakcín byla modelována podle původního „D-kmene“ viru, který byl nejčastější mezi mutacemi, které se objevovaly na počátku pandemie.

Od té doby se ale virus změnil a vyvinul se do globálně dominantního „G-kmene“, který nyní tvoří asi 85 procent vzorků v publikovaných databázích genomu virů SARS-CoV-2.

Kvůli této rychlé mutaci se mezi řadou expertů objevily obavy, že by změny, jimiž se kmen G od toho původního liší, mohly mít negativní dopad na účinnost vyvíjených vakcín.

Tomuto problému se věnoval výzkum australské vládní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO).  A tato studie nenašla žádné důkazy, že by mutace viru měla nepříznivý dopad na účinnost očkovaných kandidátů.

Vakcína by měla být účinná

Studie testovala vzorky krve fretek, jimž byla podána kandidátská vakcína proti virovým kmenům, které tuto mutaci (známou jako „D614G“) buď měly, nebo neměly. Výzkum vedl profesor Seshadri Vasan, specialista na infekční choroby a vedoucí týmu Dangerous Pathogens v CSIRO.

Ukázalo se, že vakcíny jsou stále efektivní. „Je to moc dobrá zpráva pro stovky vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, přičemž většina z nich se zaměřuje na protein, který se váže na receptory ACE2 v našich plicích a dýchacích cestách, jež jsou vstupním bodem k infikování buněk,“ uvedl k tomu Vasan.

Mutace D614G má právě tento receptor odlišný. „Navzdory této mutaci u nejčastějšího kmene jsme experimenty a modelováním potvrdili, že kandidátské vakcíny jsou stále efektivní. Zjistili jsme také, že kmen G pravděpodobně nebude vyžadovat časté vylepšování, kdy je třeba sezonně vyvíjet nové vakcíny, aby se bojovalo proti kmenům viru, jež jsou zrovna v oběhu – jako je tomu v případě chřipky,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 9 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 11 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...