Nikdy jsme se nesnažili o skupinovou imunitu, uvedl na pražské konferenci švédský šéfepidemiolog

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.

Švédsko na jaře podle některých zdrojů flirtovalo s myšlenkou kolektivní, skupinové imunity . Ta měla spočívat v rychlém nakažení velkého množství populace, díky čemuž mělo dojít k imunitě celé společnosti.

Tegnell ale popírá, že by něco takového zvažoval – uvedl, že se vždy počítalo s tím, že pokud nějaká úroveň imunity vznikne, pomůže to. „Ale kompletní imunitu dosáhneme jen s očkováním, velmi účinným očkováním,“ prohlásil nyní na pražské konferenci.

Zjistit, jak moc je švédská společnost „promořená“, je podle něj náročné, různé studie a výzkumy totiž ukazují značně odlišné výsledky. Například testy dárců krve ve Stockholmu, kde by mělo být teoreticky promoření nejvyšší, našly jen velmi nízkou úroveň – podle Tegnella je to možná tím, že se tato skupina chová zodpovědněji. „Myslím, že se pohybujeme kolem 10 procent, ale je to opravdu velmi složité,“ říká.

Tegnell uznává, že počet obětí je ve Švédsku vysoký: zemřelo zde přes 5890 lidí. Největším problémem byly během jarní vlny pandemie domovy pro seniory, kde zejména na začátku covid zabíjel mnoho lidí. Příčiny jsou podle epidemiologa značně složité, ale postupem času se podařilo seniory mnohem lépe chránit.

V současné době zatím Švédsko tak silnou vlnu jako na jaře nezažívá, a to přesto, že v řadě evropských zemí už dávno jarní maxima padla. Tegnell přiznává, že i v jeho zemi v posledních několika týdnech došlo k vzestupu počtu nakažených, pohybuje se nyní kolem 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

Vývoj nákazy covidem v různých věkových kategoriích ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Důsledné testování a trasování

Zdravotnický systém Švédska se v krizi osvědčil, nikdy nedošlo k jeho přetížení. Na podzimní vlnu se připravil navýšením počtu lůžek, zejména těch s intenzivní péčí. Hlavní způsobem obrany je ale v současné fázi zpomalení šíření. „Nyní se snažíme testovat a trasovat,“ uvedl epidemiolog. 

Země v poslední době masivně testovala i nenakažené osoby bez rizikových kontaktů – pokoušela se tak zjistit, jestli není nemoc rozšířená někde, kde se o ní neví, a nemůže se tak šířit skrytě. Testy více než čtyř tisíc osob ale nic takového neukázaly.

Švédsko se navíc může podle Tegnella pochlubit velmi vysokou důvěrou obyvatelstva k vědcům i politikům. Přes 80 procent Švédů uposlechlo podle výsledků výzkumů vládní doporučení.

Procento pozitivních případů covidu-19 ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Máme restrikce, vyvrací mýty Tegnell

Epidemiolog se věnoval také představám lidí ve světě o tom, jak Švédsko s koronavirem bojuje: „Lidé si myslí, že je u nás vše dobrovolné, ale existují i pravidla.“ Týkala se omezené prezenční výuky druhého stupně základních škol a univerzit, přísná pravidla mají návštěvy domovů seniorů.

Také shromažďování a zpočátku i cestování bylo omezeno, povoleno mělo setkávat se maximálně 50 lidí. Přísnými pravidly se musí řídit i restaurace a bary.

Co funguje a co ne

Švédsko se snažilo zaměřit na dva základní cíle, kterých se drží stále: zabránit tomu, aby nemoc zasáhla příliš velké množství lidí najednou, a najít skupiny, jež covid-19 ohrožuje nejvíc. „Snažili jsme se od počátku snížit množství přenosů a ochránit zranitelné,“ uvedl Tegnell. Opatření podle něj kombinují udržitelnost a flexibilitu – tedy to, aby se příliš neměnila, ale současně musí odrážet aktuální stav v různých oblastech.

Švédsko bylo jednou z mála zemí, která nesáhla k doporučení nosit roušky – podle Tegnella k tomu chyběl dostatek důkazů. Zopakoval, že roušky a respirátory jsou klíčové pro lékařský personál. V současné době je ve Švédsku komunitní přenos tak malý, že není nutné volat po nošení roušek – někteří lidé je přesto nosí dobrovolně. 

Také tato severská země zaznamenala řadu neodborníků, kteří se k tématu pandemie rádi a často vyjadřují – a mnohdy tak šíří nepravdivé informace. „Jsme ale dost úspěšní v tom, že poskytujeme sami dost informací a máme hodně výstupů do médií. To tyto tendence, které samozřejmě existují všude, oslabuje,“ dodal Tegnell. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 28 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...