Nikdy jsme se nesnažili o skupinovou imunitu, uvedl na pražské konferenci švédský šéfepidemiolog

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.

Švédsko na jaře podle některých zdrojů flirtovalo s myšlenkou kolektivní, skupinové imunity . Ta měla spočívat v rychlém nakažení velkého množství populace, díky čemuž mělo dojít k imunitě celé společnosti.

Tegnell ale popírá, že by něco takového zvažoval – uvedl, že se vždy počítalo s tím, že pokud nějaká úroveň imunity vznikne, pomůže to. „Ale kompletní imunitu dosáhneme jen s očkováním, velmi účinným očkováním,“ prohlásil nyní na pražské konferenci.

Zjistit, jak moc je švédská společnost „promořená“, je podle něj náročné, různé studie a výzkumy totiž ukazují značně odlišné výsledky. Například testy dárců krve ve Stockholmu, kde by mělo být teoreticky promoření nejvyšší, našly jen velmi nízkou úroveň – podle Tegnella je to možná tím, že se tato skupina chová zodpovědněji. „Myslím, že se pohybujeme kolem 10 procent, ale je to opravdu velmi složité,“ říká.

Tegnell uznává, že počet obětí je ve Švédsku vysoký: zemřelo zde přes 5890 lidí. Největším problémem byly během jarní vlny pandemie domovy pro seniory, kde zejména na začátku covid zabíjel mnoho lidí. Příčiny jsou podle epidemiologa značně složité, ale postupem času se podařilo seniory mnohem lépe chránit.

V současné době zatím Švédsko tak silnou vlnu jako na jaře nezažívá, a to přesto, že v řadě evropských zemí už dávno jarní maxima padla. Tegnell přiznává, že i v jeho zemi v posledních několika týdnech došlo k vzestupu počtu nakažených, pohybuje se nyní kolem 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

Vývoj nákazy covidem v různých věkových kategoriích ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Důsledné testování a trasování

Zdravotnický systém Švédska se v krizi osvědčil, nikdy nedošlo k jeho přetížení. Na podzimní vlnu se připravil navýšením počtu lůžek, zejména těch s intenzivní péčí. Hlavní způsobem obrany je ale v současné fázi zpomalení šíření. „Nyní se snažíme testovat a trasovat,“ uvedl epidemiolog. 

Země v poslední době masivně testovala i nenakažené osoby bez rizikových kontaktů – pokoušela se tak zjistit, jestli není nemoc rozšířená někde, kde se o ní neví, a nemůže se tak šířit skrytě. Testy více než čtyř tisíc osob ale nic takového neukázaly.

Švédsko se navíc může podle Tegnella pochlubit velmi vysokou důvěrou obyvatelstva k vědcům i politikům. Přes 80 procent Švédů uposlechlo podle výsledků výzkumů vládní doporučení.

Procento pozitivních případů covidu-19 ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Máme restrikce, vyvrací mýty Tegnell

Epidemiolog se věnoval také představám lidí ve světě o tom, jak Švédsko s koronavirem bojuje: „Lidé si myslí, že je u nás vše dobrovolné, ale existují i pravidla.“ Týkala se omezené prezenční výuky druhého stupně základních škol a univerzit, přísná pravidla mají návštěvy domovů seniorů.

Také shromažďování a zpočátku i cestování bylo omezeno, povoleno mělo setkávat se maximálně 50 lidí. Přísnými pravidly se musí řídit i restaurace a bary.

Co funguje a co ne

Švédsko se snažilo zaměřit na dva základní cíle, kterých se drží stále: zabránit tomu, aby nemoc zasáhla příliš velké množství lidí najednou, a najít skupiny, jež covid-19 ohrožuje nejvíc. „Snažili jsme se od počátku snížit množství přenosů a ochránit zranitelné,“ uvedl Tegnell. Opatření podle něj kombinují udržitelnost a flexibilitu – tedy to, aby se příliš neměnila, ale současně musí odrážet aktuální stav v různých oblastech.

Švédsko bylo jednou z mála zemí, která nesáhla k doporučení nosit roušky – podle Tegnella k tomu chyběl dostatek důkazů. Zopakoval, že roušky a respirátory jsou klíčové pro lékařský personál. V současné době je ve Švédsku komunitní přenos tak malý, že není nutné volat po nošení roušek – někteří lidé je přesto nosí dobrovolně. 

Také tato severská země zaznamenala řadu neodborníků, kteří se k tématu pandemie rádi a často vyjadřují – a mnohdy tak šíří nepravdivé informace. „Jsme ale dost úspěšní v tom, že poskytujeme sami dost informací a máme hodně výstupů do médií. To tyto tendence, které samozřejmě existují všude, oslabuje,“ dodal Tegnell. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...