Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.
Nikdy jsme se nesnažili o skupinovou imunitu, uvedl na pražské konferenci švédský šéfepidemiolog
Švédsko na jaře podle některých zdrojů flirtovalo s myšlenkou kolektivní, skupinové imunity . Ta měla spočívat v rychlém nakažení velkého množství populace, díky čemuž mělo dojít k imunitě celé společnosti.
Tegnell ale popírá, že by něco takového zvažoval – uvedl, že se vždy počítalo s tím, že pokud nějaká úroveň imunity vznikne, pomůže to. „Ale kompletní imunitu dosáhneme jen s očkováním, velmi účinným očkováním,“ prohlásil nyní na pražské konferenci.
Zjistit, jak moc je švédská společnost „promořená“, je podle něj náročné, různé studie a výzkumy totiž ukazují značně odlišné výsledky. Například testy dárců krve ve Stockholmu, kde by mělo být teoreticky promoření nejvyšší, našly jen velmi nízkou úroveň – podle Tegnella je to možná tím, že se tato skupina chová zodpovědněji. „Myslím, že se pohybujeme kolem 10 procent, ale je to opravdu velmi složité,“ říká.
Tegnell uznává, že počet obětí je ve Švédsku vysoký: zemřelo zde přes 5890 lidí. Největším problémem byly během jarní vlny pandemie domovy pro seniory, kde zejména na začátku covid zabíjel mnoho lidí. Příčiny jsou podle epidemiologa značně složité, ale postupem času se podařilo seniory mnohem lépe chránit.
V současné době zatím Švédsko tak silnou vlnu jako na jaře nezažívá, a to přesto, že v řadě evropských zemí už dávno jarní maxima padla. Tegnell přiznává, že i v jeho zemi v posledních několika týdnech došlo k vzestupu počtu nakažených, pohybuje se nyní kolem 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.
Vývoj nákazy covidem v různých věkových kategoriích ve Švédsku
Důsledné testování a trasování
Zdravotnický systém Švédska se v krizi osvědčil, nikdy nedošlo k jeho přetížení. Na podzimní vlnu se připravil navýšením počtu lůžek, zejména těch s intenzivní péčí. Hlavní způsobem obrany je ale v současné fázi zpomalení šíření. „Nyní se snažíme testovat a trasovat,“ uvedl epidemiolog.
Země v poslední době masivně testovala i nenakažené osoby bez rizikových kontaktů – pokoušela se tak zjistit, jestli není nemoc rozšířená někde, kde se o ní neví, a nemůže se tak šířit skrytě. Testy více než čtyř tisíc osob ale nic takového neukázaly.
Švédsko se navíc může podle Tegnella pochlubit velmi vysokou důvěrou obyvatelstva k vědcům i politikům. Přes 80 procent Švédů uposlechlo podle výsledků výzkumů vládní doporučení.
Procento pozitivních případů covidu-19 ve Švédsku
Máme restrikce, vyvrací mýty Tegnell
Epidemiolog se věnoval také představám lidí ve světě o tom, jak Švédsko s koronavirem bojuje: „Lidé si myslí, že je u nás vše dobrovolné, ale existují i pravidla.“ Týkala se omezené prezenční výuky druhého stupně základních škol a univerzit, přísná pravidla mají návštěvy domovů seniorů.
Také shromažďování a zpočátku i cestování bylo omezeno, povoleno mělo setkávat se maximálně 50 lidí. Přísnými pravidly se musí řídit i restaurace a bary.
Co funguje a co ne
Švédsko se snažilo zaměřit na dva základní cíle, kterých se drží stále: zabránit tomu, aby nemoc zasáhla příliš velké množství lidí najednou, a najít skupiny, jež covid-19 ohrožuje nejvíc. „Snažili jsme se od počátku snížit množství přenosů a ochránit zranitelné,“ uvedl Tegnell. Opatření podle něj kombinují udržitelnost a flexibilitu – tedy to, aby se příliš neměnila, ale současně musí odrážet aktuální stav v různých oblastech.
Švédsko bylo jednou z mála zemí, která nesáhla k doporučení nosit roušky – podle Tegnella k tomu chyběl dostatek důkazů. Zopakoval, že roušky a respirátory jsou klíčové pro lékařský personál. V současné době je ve Švédsku komunitní přenos tak malý, že není nutné volat po nošení roušek – někteří lidé je přesto nosí dobrovolně.
Také tato severská země zaznamenala řadu neodborníků, kteří se k tématu pandemie rádi a často vyjadřují – a mnohdy tak šíří nepravdivé informace. „Jsme ale dost úspěšní v tom, že poskytujeme sami dost informací a máme hodně výstupů do médií. To tyto tendence, které samozřejmě existují všude, oslabuje,“ dodal Tegnell.
