O víkendu zasáhla Benátky obávaná „acqua alta“ neboli vysoká voda. Tento příliv, který bývá nejsilnější právě na podzim, způsobuje ve městě značné škody. Ty měly být i tentokrát masivní, podle předpovědí se mohla hladina laguny zvednout v některých částech Benátek až o 130 centimetrů. Jenže se nestalo nic, voda město nezaplavila. Zabránil jí v tom systém Mojžíš.
Benátky poprvé využily mobilní hráz Mojžíš. Zabrala, velká voda se do města nedostala
Mojžíš zatím není kompletní, městu má být předán hotový až příští rok. Přesto je už natolik funkční, že pokud by měla voda stoupnout nad 130 centimetrů, jsou jeho fungující části spuštěny. Právě k tomu došlo během uplynulého víkendu. Podle Benátčanů i expertů z projektu Mojžíš byla jeho aktivace naprostým úspěchem.
Při menších záplavách se systém neaktivuje
Test systému proběhl letos v půlce července, v benátské laguně z moře vyplulo 78 obrovských žlutých zábran.
Systém bariér má Benátky ochránit před přílivovými záplavami, které město sužují každoročně od podzimu do jara. Loni v listopadu přitom Benátky zasáhly rekordní záplavy, kdy voda při přílivu dosáhla až 1,87 metru. To bylo nejvíce od nejhorších záplav z roku 1966, kdy místní úřady naměřily 194 centimetrů.
Zábrany jsou koncipovány proti přílivu vysokému až tři metry, nebudou ale město chránit před slabšími záplavami do výšky 110 centimetrů. Náměstí svatého Marka se tedy bude ocitat pod vodou i nadále, nebude už ale docházet k rozsáhlejším škodám.
Drahý, ale funkční
„Až historie ukáže, zda bude Mojžíš úspěšný, nebo ne,“ prohlásil při testování o prázdninách starosta Benátek Luigi Brugnaro. „Kvůli byrokracii práce trvaly příliš dlouho, ale jde o jedinečný projekt, na němž závisí budoucnost Benátek,“ doplnil starosta čtvrtmilionového města, které ročně navštíví asi 25 milionů turistů.
Říjnová acqua alta dokazuje, že systém funguje. Nese název „Mose“, což anglicky znamená Mojžíš, je to ale také akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico (experimentální elektromechanický modul).
Myšlenka protipovodňové ochrany Benátek se zrodila už v 60. letech minulého století. S výstavbou tohoto projektu se začalo v roce 2003 a dokončen měl být už před několika lety.
Proti projektu ale protestovali ekologové, podle nichž poničí ekosystém benátské laguny. Výstavbu zbrzdily i korupční aféry. Původně odhadované náklady 1,6 miliardy eur se vyšplhaly minimálně na 5,5 miliardy, podle zpráv italských médií zřejmě celková cena překročí šest miliard eur (asi 160 miliard korun).