Čeští a slovenští vědci popsali, jak umírají bakterie. Vystřelují nanotrubičky

Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Objev publikovali v odborném časopise Nature Communications.

Poznání bakterií a jejich vlastností je klíčové pro budoucnost medicíny – podle Světové zdravotnické organizace je rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům jednou z největších hrozeb  pro lidstvo vůbec. Mezinárodní výzkum českých a slovenských vědců se věnoval jedné z nejdůležitějších částí života bakterie – její smrti. Experti tento fenomén zkoumali na bacilu senném.

Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř buňky udržuje tlak až dvaceti atmosfér. Pokud dojde k narušení této stěny, buď mechanicky, anebo působením antibiotik, další udržení tak velkého tlaku už není možné. Tento tlak následně zapříčiní „vystřelení“ cytoplazmatické membrány spolu s buněčným obsahem do vnějšího prostředí skrze vzniklé otvory v buněčné stěně. Bakteriální buňka pak umírá.

Smrt buňky

Tvar vyvrhnuté membrány je buď kulovitý (takzvané vezikuly), nebo tubulární (takzvané nanotrubičky). Tyto nanotrubičky bývají v současné odborné literatuře popisovány jako kanály, kterými mohou být bakterie spojené a kterými si také mohou vyměňovat právě i odolnost vůči antibiotikům. „Nanotrubičky jsou projevem bakteriální smrti,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný a tuto představu vyvrací.

„Naše studie potvrzuje, že bakteriální trubičky jsou opravdu posmrtný fenomén spojený se zánikem buňky, a je tedy nepravděpodobné, že jsou zapojené do výměny informací mezi živými buňkami,“ potrvzují vědci ve studii.

Vědci z Mikrobiologického ústavu tímto objevem posouvají znalosti o bakteriální fyziologii a komunikaci. Mohou být využity při boji proti bakteriální odolnosti vůči antibiotikům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 2 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 2 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 6 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 6 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 8 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...