Čeští vědci dokončili novou nanodružici. Do kosmu ji dopraví raketa Falcon

Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ji nyní odešle do Nizozemska, odkud bude spolu s dalšími satelity přepravena do USA k usazení v raketě. Start satelitu je předběžně naplánován na konec letošního roku. Projekt navazuje na VZLUSAT-1, který je na oběžné dráze už tři roky a jde o první českou technologickou nanodružici ve vesmíru.

Hlavním úkolem pro satelit bude ověřit technologie pro pozdější mise. „Mnoho technologií zkoušíme v České republice vůbec poprvé. I přes pokročilé simulace a testování nejsme schopni všechno zde na Zemi plně ověřit, proto potřebujeme získávat reálné zkušenosti s provozem na orbitě. To se týká například systému přesného řízení polohy, který nelze v našich podmínkách plně ověřit,“ uvedl vedoucí družicových systémů VZLÚ Juraj Dudáš.

Nanosatelit je vybaven experimentální kamerou a jednotkou pro přesné řízení orientace. Kromě toho jsou na palubě také další přístroje, které se osvědčily na předchozím satelitu VZLUSAT-1. Družici by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 od společnosti Space X. Cílová oběžná dráha satelitu bude ve výšce mezi 500 až 600 kilometrů nad zemským povrchem, přičemž komunikaci s družicí bude na zemi zajišťovat pozemní stanice Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity. Družice poletí pod českou vlajkou.

VZLUSAT2
Zdroj: VZLÚ

Projekt navazuje na vyslání satelitu VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu, které se uskutečnilo před třemi roky. První nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Oba satelity jsou výsledkem spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem.

Součást českého kosmického výzkumu

VZLUSAT-2 je zároveň součástí strategického plánu VZLÚ Space 2030, jehož cílem je do deseti let vybudovat na nízké oběžné dráze první českou konstelaci družic, která bude schopna plnit různá zadání podle přání zákazníka.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, její mise ale skončila neúspěšně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...