Archeologové identifikovali vrak otrokářské lodi, která převážela Maye

Mexičtí archeologové v úterý oznámili, že identifikovali loď, jež v 19. století odvážela členy mayské civilizace na otrockou práci na Kubu. Vrak parníku se našel v roce 2017. Nyní historici z národního ústavu antropologie a dějin zjistili, že šlo o loď La Unión, která sloužila k přepravě Mayů pochytaných v době vzpoury na Yucatánu.

Boji Mayů z období 1847 až 1901 se říká Válka kast. La Unión zajatce přepravovala na Kubu, aby zde pracovali na polích s cukrovou třtinou. Podle agentury AP to bylo v době, kdy už na Kubě bylo otroctví nelegální. Provozovatelé lodí proto Mayům dávali podepsat dokument, jímž přistupovali na to, že se nechají najmout jako dělníci. Ve skutečnosti se s nimi ale jednalo jako s otroky.

La Unión se potopila v roce 1861 po výbuchu palubního kotle u břehů kdysi významného yucatánského přístavu Sisal.

Vědci parník identifikovali po prozkoumání ohořelého dřeva a také kotlů, na nichž byl patrný výbuch. Také místo, kde se parník potopil, odpovídalo dobovým zprávám o neštěstí. Dochovala se informace, že tehdy zahynula polovina osmdesátičlenné posádky a 60 pasažérů. 

Předtím, v říjnu 1860, byl parník zadržen v sousedním státě Campeche, kde vzal na palubu 29 Mayů včetně sedmiletých dětí. Tato akce byla sice zmařena, avšak parník v cestách na Kubu pokračoval a bral na palubu i platící pasažéry.

Zda na něm byly v době jeho poslední plavby Mayové, není jasné. Většinou byli v dokumentech zapisováni jako náklad, nikoli jako pasažéři.

Marný boj Mayů

Archeoložka Helena Barbaová Meineckeová řekla, že mayští vzbouřenci byli často posíláni na Kubu, odkud se mnozí z nich nevrátili. „Každý otrok byl prodán zprostředkovateli za 25 pesos. Potom byl prodán znovu v Havaně –⁠ muži za 160, ženy za 120 pesos,“ přiblížila.

Mayové na Yucatánu zahájili v roce 1847 jednu z posledních vzpour původního obyvatelstva, píše AP. Bojovali proti nadvládě bělochů a míšenců, kteří je vykořisťovali. Mexická vláda proti rebelům postupovala brutálně, avšak poslední odpor zlomila až v roce 1901.

K vraku parníku La Unión dovedl archeology místní rybář. Zbytek lodě byl necelé čtyři kilometry od přístavu Sisal v hloubce zhruba sedmi metrů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 1 hhodinou

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 5 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 9 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 10 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...