Čeští vědci zkoumají vliv genů a prostředí při vzniku duševních poruch

Čeští vědci se při hledání příčin duševních onemocnění zaměřují na geny a vliv vnějšího prostředí. Odborníci z univerzitních psychiatrických klinik v Hradci Králové a Olomouci například zkoumají psychotické poruchy, poruchy nálady a úzkostné poruchy, v Národním ústavu duševního zdraví zase zkoumají vztahy mezi střevní mikrobiotou (střevními mikroorganismy) a mozkovými funkcemi. Poznatky mají v budoucnu přispět k efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí, řekl mluvčí Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jan Červenka.

Podle předsedy Společnosti pro biologickou psychiatrii Ladislava Hosáka je jedním z problémů léčby duševních nemocí to, že lékaři dobře neznají jejich příčiny, proto i léčba není často zaměřená na příčinu, ale na projevy. Významnou příčinou duševních poruch jsou přitom faktory genetické, například u úzkostných poruch přibližně z jedné třetiny, u závislostí na alkoholu či drogách z poloviny, u schizofrenie nebo dětského autismu je genetická vloha podstatná ještě více.

Hosák spolu s přednostkou olomoucké univerzitní psychiatrické kliniky Klárou Látalovou stojí za jedním z  nejnovějších výzkumů v této oblasti. Jejich studie se účastnili pacienti s psychotickými poruchami a poruchami nálady i pacienti s úzkostnými poruchami.

„Pomocí podrobného dotazníku jsme mapovali výskyt zevních rizikových a ochranných faktorů duševních poruch během celého života. Hlavním výsledkem naší studie je zjištění, že celková zátěž rizikovými faktory prostředí je u pacientů s psychotickými poruchami a poruchami nálady výrazně vyšší oproti účastníkům s úzkostnými poruchami. Pokud bude náš výsledek potvrzen i v dalším průběhu studie, jde o významný poznatek, využitelný v budoucnu v léčbě a prevenci duševních poruch,“ dodal profesor Hosák.

Složité příčiny duševních nemocí

„Předpokládáme, že u každé duševní poruchy jsou významné desítky či stovky genů. Stejně tak je zřejmé, že duševní porucha bývá vyvolávána nepříznivými faktory zevního prostředí. Například běžný je rozvoj deprese po úmrtí životního partnera, ataka schizofrenních příznaků u silných kuřáků marihuany nebo vznik úzkostné poruchy po stresujících životních událostech,“ popsal Hosák. 

Desítky let byly výzkumy příčin duševních poruch izolované, studovaly se genetické příčiny nebo pouze vlivy prostředí, jejich kombinace jen ojediněle, což se v posledních letech změnilo a vědci se zaměřili právě na tyto spojitosti.

Zkoumají velké soubory nemocných s různými duševními onemocněními, stejně velký počet duševně zdravých dobrovolníků, podrobně je u všech osob ve výzkumu vyšetřována kyselina DNA se všemi změnami, které mohou k duševní poruše přispívat.

Spolu s tím vědci zkoumají prostřednictvím dotazníků například stresující události v průběhu života, vliv průmyslových toxinů, alkoholu nebo drog. Odborníci zjišťují, jaká nepříznivá kombinace faktorů zevního prostředí a genetických dispozic vede k rozvoji například schizofrenie a jak se to liší oproti depresi, úzkosti nebo poruše příjmu jídla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...