Matematik před osmi lety předpověděl, že USA letos zasáhnou revolty a nepokoje. Použil metodu jako ze sci-fi Nadace

Vědec Peter Turchin před osmi lety pomocí kliodynamiky (matematické modelování dynamiky v dějinách) vypočítal rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých padesát let. Jeho propočtu by nyní mohla dávat za pravdu pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa – podle některých expertů jde ale o přemrštěnou interpretaci. V historii je totiž příliš mnoho proměnných skutečností, než aby bylo možné očekávat pravidelné cykly událostí, uvádějí. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Před osmi lety, v době, kdy to nikdo neočekával, americký matematik, evoluční biolog a ekolog z Connecticutské univerzity Peter Turchin prohlásil, že v roce 2020 zažijí Spojené státy období revolt a zvláště násilných nepokojů. A skutečně se tak stalo, když se spojilo několik výrazných událostí – pandemie covidu-19, násilné akty policie a politické postoje amerického prezidenta Trumpa. Šlo o pouhou náhodu? Možná. Podle La Repubblica stojí za to podívat se důkladněji na Turchinovu práci, aby byla jasnější, co ho vedlo k tomu, že formuloval tak nešťastné, ale přesné předpovědi.

Turchinovo tvrzení obsahuje článek zveřejněný 9. července 2012 v Journal of Peace Research s titulkem Dynamika politické nestability ve Spojených státech mezi lety 1780 a 2010. Vědec tu popisuje a analyzuje 1590 násilných událostí: revolty, lynčování a teroristické činy, k nimž došlo v uplynulých dvou stoletích. Uvádí například občanskou válku v roce 1870, rasové napětí a antikomunistické nálady ve 20. letech minulého století, vietnamskou válku a hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Historická projekce fungovala

Turchin konstatuje, že významné události, při nichž dochází k násilí, mají tendenci opakovat se vždy zhruba po padesáti letech. Na základě toho formuloval předpovědi pro rok 2020, půl století po Vietnamu a následujících revoltách.

Na základě událostí v letech 1870, 1920 a 1970 lze vydedukovat, že příští vrchol nestability ve Spojených státech nastane kolem roku 2020, uvádí Turchin v článku. Jde o pouhou projekci, nikoli o vědeckou předpověď; analýza strukturálních příčin vln nestability není účelem práce, vysvětluje.

Turchin se nevyjádřil k příčině násilností, omezil se na konstatování, že události tohoto druhu v dějinách zřejmě přicházejí pravidelně. „Můj model naznačuje, že příští vrchol násilí bude horší než v roce 1970, protože průměrné platy, životní standard a rozdíly mezi společenskými třídami budou horší než tehdy,“ pokračuje Turchin.

Turchinova práce je součástí takzvané kliodynamiky čili oblasti multidisciplinárního výzkumu soustředěného na matematické modelování historické dynamiky. Jeho výklad připomíná mimo jiné slavnou psychohistorii sci-fi série Nadace spisovatele Isaaka Asimova, podle níž je možné pomocí metod určování pravděpodobnosti a statistiky předvídat budoucí vývoj společnosti.

Kontroverzní věda

Kliodynamiku nepřijímá vědecká komunita jednomyslně. V době, kdy Turchin publikoval svou práci, například Massimo Pigliucci z Lehman College v New Yorku vysvětloval, že podkladové faktory jsou tak mnohačetné a variabilní, že je jen málo důvodů k tomu, abychom očekávali pravidelné cykly událostí. Turchin však byl naopak přesvědčen, že kromě padesátiletého cyklu identifikoval další, který trvá dva roky až 300 let a který může zesílit nebo potlačit vlny násilí cyklu kratšího.

„Nejdelší cyklus je ten, jemuž nyní lépe rozumíme a který se zdá být univerzální charakteristikou všech společností, od římské říše po středověkou Francii přes starou Čínu: všechny společnosti oscilovaly mezi obdobími míru a války trvajícími zhruba 100 až 150 let“, uvedl Turchin. V každém případě má podle něj příští období sociálních bouří nastat v roce 2070.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...