Matematik před osmi lety předpověděl, že USA letos zasáhnou revolty a nepokoje. Použil metodu jako ze sci-fi Nadace

Vědec Peter Turchin před osmi lety pomocí kliodynamiky (matematické modelování dynamiky v dějinách) vypočítal rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých padesát let. Jeho propočtu by nyní mohla dávat za pravdu pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa – podle některých expertů jde ale o přemrštěnou interpretaci. V historii je totiž příliš mnoho proměnných skutečností, než aby bylo možné očekávat pravidelné cykly událostí, uvádějí. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Před osmi lety, v době, kdy to nikdo neočekával, americký matematik, evoluční biolog a ekolog z Connecticutské univerzity Peter Turchin prohlásil, že v roce 2020 zažijí Spojené státy období revolt a zvláště násilných nepokojů. A skutečně se tak stalo, když se spojilo několik výrazných událostí – pandemie covidu-19, násilné akty policie a politické postoje amerického prezidenta Trumpa. Šlo o pouhou náhodu? Možná. Podle La Repubblica stojí za to podívat se důkladněji na Turchinovu práci, aby byla jasnější, co ho vedlo k tomu, že formuloval tak nešťastné, ale přesné předpovědi.

Turchinovo tvrzení obsahuje článek zveřejněný 9. července 2012 v Journal of Peace Research s titulkem Dynamika politické nestability ve Spojených státech mezi lety 1780 a 2010. Vědec tu popisuje a analyzuje 1590 násilných událostí: revolty, lynčování a teroristické činy, k nimž došlo v uplynulých dvou stoletích. Uvádí například občanskou válku v roce 1870, rasové napětí a antikomunistické nálady ve 20. letech minulého století, vietnamskou válku a hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Historická projekce fungovala

Turchin konstatuje, že významné události, při nichž dochází k násilí, mají tendenci opakovat se vždy zhruba po padesáti letech. Na základě toho formuloval předpovědi pro rok 2020, půl století po Vietnamu a následujících revoltách.

Na základě událostí v letech 1870, 1920 a 1970 lze vydedukovat, že příští vrchol nestability ve Spojených státech nastane kolem roku 2020, uvádí Turchin v článku. Jde o pouhou projekci, nikoli o vědeckou předpověď; analýza strukturálních příčin vln nestability není účelem práce, vysvětluje.

Turchin se nevyjádřil k příčině násilností, omezil se na konstatování, že události tohoto druhu v dějinách zřejmě přicházejí pravidelně. „Můj model naznačuje, že příští vrchol násilí bude horší než v roce 1970, protože průměrné platy, životní standard a rozdíly mezi společenskými třídami budou horší než tehdy,“ pokračuje Turchin.

Turchinova práce je součástí takzvané kliodynamiky čili oblasti multidisciplinárního výzkumu soustředěného na matematické modelování historické dynamiky. Jeho výklad připomíná mimo jiné slavnou psychohistorii sci-fi série Nadace spisovatele Isaaka Asimova, podle níž je možné pomocí metod určování pravděpodobnosti a statistiky předvídat budoucí vývoj společnosti.

Kontroverzní věda

Kliodynamiku nepřijímá vědecká komunita jednomyslně. V době, kdy Turchin publikoval svou práci, například Massimo Pigliucci z Lehman College v New Yorku vysvětloval, že podkladové faktory jsou tak mnohačetné a variabilní, že je jen málo důvodů k tomu, abychom očekávali pravidelné cykly událostí. Turchin však byl naopak přesvědčen, že kromě padesátiletého cyklu identifikoval další, který trvá dva roky až 300 let a který může zesílit nebo potlačit vlny násilí cyklu kratšího.

„Nejdelší cyklus je ten, jemuž nyní lépe rozumíme a který se zdá být univerzální charakteristikou všech společností, od římské říše po středověkou Francii přes starou Čínu: všechny společnosti oscilovaly mezi obdobími míru a války trvajícími zhruba 100 až 150 let“, uvedl Turchin. V každém případě má podle něj příští období sociálních bouří nastat v roce 2070.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 15 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 18 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 20 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
28. 3. 2026

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...