Matematik před osmi lety předpověděl, že USA letos zasáhnou revolty a nepokoje. Použil metodu jako ze sci-fi Nadace

Vědec Peter Turchin před osmi lety pomocí kliodynamiky (matematické modelování dynamiky v dějinách) vypočítal rizika sociálního napětí, která se podle něj objevují každých padesát let. Jeho propočtu by nyní mohla dávat za pravdu pandemie, policejní násilí a politika amerického prezidenta Donalda Trumpa – podle některých expertů jde ale o přemrštěnou interpretaci. V historii je totiž příliš mnoho proměnných skutečností, než aby bylo možné očekávat pravidelné cykly událostí, uvádějí. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Před osmi lety, v době, kdy to nikdo neočekával, americký matematik, evoluční biolog a ekolog z Connecticutské univerzity Peter Turchin prohlásil, že v roce 2020 zažijí Spojené státy období revolt a zvláště násilných nepokojů. A skutečně se tak stalo, když se spojilo několik výrazných událostí – pandemie covidu-19, násilné akty policie a politické postoje amerického prezidenta Trumpa. Šlo o pouhou náhodu? Možná. Podle La Repubblica stojí za to podívat se důkladněji na Turchinovu práci, aby byla jasnější, co ho vedlo k tomu, že formuloval tak nešťastné, ale přesné předpovědi.

Turchinovo tvrzení obsahuje článek zveřejněný 9. července 2012 v Journal of Peace Research s titulkem Dynamika politické nestability ve Spojených státech mezi lety 1780 a 2010. Vědec tu popisuje a analyzuje 1590 násilných událostí: revolty, lynčování a teroristické činy, k nimž došlo v uplynulých dvou stoletích. Uvádí například občanskou válku v roce 1870, rasové napětí a antikomunistické nálady ve 20. letech minulého století, vietnamskou válku a hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Historická projekce fungovala

Turchin konstatuje, že významné události, při nichž dochází k násilí, mají tendenci opakovat se vždy zhruba po padesáti letech. Na základě toho formuloval předpovědi pro rok 2020, půl století po Vietnamu a následujících revoltách.

Na základě událostí v letech 1870, 1920 a 1970 lze vydedukovat, že příští vrchol nestability ve Spojených státech nastane kolem roku 2020, uvádí Turchin v článku. Jde o pouhou projekci, nikoli o vědeckou předpověď; analýza strukturálních příčin vln nestability není účelem práce, vysvětluje.

Turchin se nevyjádřil k příčině násilností, omezil se na konstatování, že události tohoto druhu v dějinách zřejmě přicházejí pravidelně. „Můj model naznačuje, že příští vrchol násilí bude horší než v roce 1970, protože průměrné platy, životní standard a rozdíly mezi společenskými třídami budou horší než tehdy,“ pokračuje Turchin.

Turchinova práce je součástí takzvané kliodynamiky čili oblasti multidisciplinárního výzkumu soustředěného na matematické modelování historické dynamiky. Jeho výklad připomíná mimo jiné slavnou psychohistorii sci-fi série Nadace spisovatele Isaaka Asimova, podle níž je možné pomocí metod určování pravděpodobnosti a statistiky předvídat budoucí vývoj společnosti.

Kontroverzní věda

Kliodynamiku nepřijímá vědecká komunita jednomyslně. V době, kdy Turchin publikoval svou práci, například Massimo Pigliucci z Lehman College v New Yorku vysvětloval, že podkladové faktory jsou tak mnohačetné a variabilní, že je jen málo důvodů k tomu, abychom očekávali pravidelné cykly událostí. Turchin však byl naopak přesvědčen, že kromě padesátiletého cyklu identifikoval další, který trvá dva roky až 300 let a který může zesílit nebo potlačit vlny násilí cyklu kratšího.

„Nejdelší cyklus je ten, jemuž nyní lépe rozumíme a který se zdá být univerzální charakteristikou všech společností, od římské říše po středověkou Francii přes starou Čínu: všechny společnosti oscilovaly mezi obdobími míru a války trvajícími zhruba 100 až 150 let“, uvedl Turchin. V každém případě má podle něj příští období sociálních bouří nastat v roce 2070.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.