Vědci rekonstruovali podobu princezny z Býčí skály, která žila před 2500 lety

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Lebku našel v roce 1872 s dalšími 40 kostrami archeolog Jindřich Wankel. Součástí nálezu byly i tisíce předmětů, nádob a šperků. Většinu v roce 1883 prodal do vídeňského Přírodovědného muzea, sám si nechal jen tři včetně lebky ženy, která je nyní součástí sbírek brněnského muzea.

Žena byla zřejmě obětována ve svatyni, která patřila k největším ve střední Evropě. Brněnští antropologové už v roce 2016 představili rekonstrukci její tváře včetně možného účesu. Vědci nyní tvář použili i při tvorbě celé její postavy. Změnili ale účes.

„Vzhledem k záměru zakomponovat do nové podoby princezny i párové zlaté vlasové spony, jež měly být nalezeny pod její lebkou, bylo zvoleno odlišné ztvárnění jejího účesu než v roce 2016,“ vysvětlil archeolog blanenského muzea Marek Novák.

Princezna jako živá

Tělo princezny vědci vytvořili metodou 3D skenování, aby odpovídalo výšce ženské postavy v daném období dějin. Zrekonstruovali také její možný oděv. „Celá tkanina je po nabarvení přízí utkána na rekonstrukci dřevěného tkalcovského stavu s hliněnými závažími. Takový postup dovoluje přiblížit se v nejvyšší možné míře textiliím, které máme z doby halštatské dochované v archeologických kontextech na našem území a v oblasti střední Evropy,“ popsala proces výroby oděvu Kristýna Urbanová.

Rekonstrukce princezny z Býčí skály
Zdroj: Daniel Bek/Muzeum Blanenska

Princeznu zdobí i repliky šperků, ozdobných spínadel, vlasových spon a opasku, které vědci vybrali výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály.

„Návštěvníci tak mají unikátní možnost vidět originály šperků z Býčí skály a jejich repliky na postavě princezny na jednom místě. Archeologické nálezy se pravděpodobně vrátí do Vídně začátkem příštího roku, ale princezna v expozici už zůstane,“ uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...