Hormon lásky by mohl v budoucnu pomáhat při léčbě Alzheimerovy choroby, tvrdí vědci

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Jenom v Česku se s demencí podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) léčí víc než sto tisíc lidí. Asi 62 tisíc z nich má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu chorobu. Podle odhadů ale nějaké neurodegenerativní onemocnění v Česku postihuje až 150 tisíc lidí. Toto číslo přitom bude podle prognóz dál výrazně narůstat.

  • Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u lidí starších 65 let. K prvním příznakúm patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
  • Zdroj: Wikipedie

Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy nemoci, na kterou dosud neexistuje lék, je nahromadění proteinu zvaného amyloid beta ve shlucích kolem neuronů v mozku. To omezuje jejich aktivitu a spouští degeneraci.

Dřívější studie zjistily, že větší množství této látky v hipokampu –⁠ hlavním mozkovém centru učení a paměti –⁠ zhoršuje schopnost přenosu signálů mezi neurony. 

Naděje v podobě „hormonu lásky“

Zmíněný proces by přitom podle nového zjištění japonských vědců z Tokyo University of Science mohl zvrátit takzvaný hormon lásky oxytocin. 

Tým pod vedením profesora Akijošiho Saitóa během své studie nejprve vystavil myší hipokampus amyloidu beta –⁠ aby potvrdil, že tento protein skutečně zhoršuje signální schopnosti neuronů.

Poté vědci danou část hlodavčího mozku vystavili „hormonu lásky“. Zjistili, že potenciál přenosu signálu se mezi neurony opět zvýšil. To podle vědců znamená, že oxytocin je schopný zvrátit poškození, které způsobil právě amyloid beta. 

  • Oxytocin je peptidický hormon savců. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (například během kojení), pohlavních orgánů a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“ nebo „hormon lásky a důvěry“.
  • Zdroj:  Wikipedie

Klíčová role receptorů

Další řada experimentů pak ukázala, že klíčovou úlohu v tomto ohledu zřejmě hrají receptory zmíněných hormonů. Když je vědci uměle blokovali, samotný oxytocin negativní účinek amyloidu beta nenapravil.

„Je to první studie na světě, která ukázala, že oxytocin může zvrátit poškození hipokampu myší vyvolaná daným proteinem,“ uvedl podle serveru EurekAlert! Saitó. Jedná se však teprve o začátek, připustil s tím, že další výzkum musí být proveden na žijících zvířatech a následně i na lidech. Až poté se bude moct „hormon lásky“ využít k léčbě Alzheimerovy choroby.

„Očekáváme, že naše zjištění otevřou novou cestu k vývoji nových léků pro léčbu demence,“ dodal Saitó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.