Hormon lásky by mohl v budoucnu pomáhat při léčbě Alzheimerovy choroby, tvrdí vědci

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Jenom v Česku se s demencí podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) léčí víc než sto tisíc lidí. Asi 62 tisíc z nich má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu chorobu. Podle odhadů ale nějaké neurodegenerativní onemocnění v Česku postihuje až 150 tisíc lidí. Toto číslo přitom bude podle prognóz dál výrazně narůstat.

  • Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u lidí starších 65 let. K prvním příznakúm patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
  • Zdroj: Wikipedie

Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy nemoci, na kterou dosud neexistuje lék, je nahromadění proteinu zvaného amyloid beta ve shlucích kolem neuronů v mozku. To omezuje jejich aktivitu a spouští degeneraci.

Dřívější studie zjistily, že větší množství této látky v hipokampu –⁠ hlavním mozkovém centru učení a paměti –⁠ zhoršuje schopnost přenosu signálů mezi neurony. 

Naděje v podobě „hormonu lásky“

Zmíněný proces by přitom podle nového zjištění japonských vědců z Tokyo University of Science mohl zvrátit takzvaný hormon lásky oxytocin. 

Tým pod vedením profesora Akijošiho Saitóa během své studie nejprve vystavil myší hipokampus amyloidu beta –⁠ aby potvrdil, že tento protein skutečně zhoršuje signální schopnosti neuronů.

Poté vědci danou část hlodavčího mozku vystavili „hormonu lásky“. Zjistili, že potenciál přenosu signálu se mezi neurony opět zvýšil. To podle vědců znamená, že oxytocin je schopný zvrátit poškození, které způsobil právě amyloid beta. 

  • Oxytocin je peptidický hormon savců. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (například během kojení), pohlavních orgánů a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“ nebo „hormon lásky a důvěry“.
  • Zdroj:  Wikipedie

Klíčová role receptorů

Další řada experimentů pak ukázala, že klíčovou úlohu v tomto ohledu zřejmě hrají receptory zmíněných hormonů. Když je vědci uměle blokovali, samotný oxytocin negativní účinek amyloidu beta nenapravil.

„Je to první studie na světě, která ukázala, že oxytocin může zvrátit poškození hipokampu myší vyvolaná daným proteinem,“ uvedl podle serveru EurekAlert! Saitó. Jedná se však teprve o začátek, připustil s tím, že další výzkum musí být proveden na žijících zvířatech a následně i na lidech. Až poté se bude moct „hormon lásky“ využít k léčbě Alzheimerovy choroby.

„Očekáváme, že naše zjištění otevřou novou cestu k vývoji nových léků pro léčbu demence,“ dodal Saitó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...