Hormon lásky by mohl v budoucnu pomáhat při léčbě Alzheimerovy choroby, tvrdí vědci

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Jenom v Česku se s demencí podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) léčí víc než sto tisíc lidí. Asi 62 tisíc z nich má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu chorobu. Podle odhadů ale nějaké neurodegenerativní onemocnění v Česku postihuje až 150 tisíc lidí. Toto číslo přitom bude podle prognóz dál výrazně narůstat.

  • Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u lidí starších 65 let. K prvním příznakúm patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
  • Zdroj: Wikipedie

Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy nemoci, na kterou dosud neexistuje lék, je nahromadění proteinu zvaného amyloid beta ve shlucích kolem neuronů v mozku. To omezuje jejich aktivitu a spouští degeneraci.

Dřívější studie zjistily, že větší množství této látky v hipokampu –⁠ hlavním mozkovém centru učení a paměti –⁠ zhoršuje schopnost přenosu signálů mezi neurony. 

Naděje v podobě „hormonu lásky“

Zmíněný proces by přitom podle nového zjištění japonských vědců z Tokyo University of Science mohl zvrátit takzvaný hormon lásky oxytocin. 

Tým pod vedením profesora Akijošiho Saitóa během své studie nejprve vystavil myší hipokampus amyloidu beta –⁠ aby potvrdil, že tento protein skutečně zhoršuje signální schopnosti neuronů.

Poté vědci danou část hlodavčího mozku vystavili „hormonu lásky“. Zjistili, že potenciál přenosu signálu se mezi neurony opět zvýšil. To podle vědců znamená, že oxytocin je schopný zvrátit poškození, které způsobil právě amyloid beta. 

  • Oxytocin je peptidický hormon savců. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (například během kojení), pohlavních orgánů a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“ nebo „hormon lásky a důvěry“.
  • Zdroj:  Wikipedie

Klíčová role receptorů

Další řada experimentů pak ukázala, že klíčovou úlohu v tomto ohledu zřejmě hrají receptory zmíněných hormonů. Když je vědci uměle blokovali, samotný oxytocin negativní účinek amyloidu beta nenapravil.

„Je to první studie na světě, která ukázala, že oxytocin může zvrátit poškození hipokampu myší vyvolaná daným proteinem,“ uvedl podle serveru EurekAlert! Saitó. Jedná se však teprve o začátek, připustil s tím, že další výzkum musí být proveden na žijících zvířatech a následně i na lidech. Až poté se bude moct „hormon lásky“ využít k léčbě Alzheimerovy choroby.

„Očekáváme, že naše zjištění otevřou novou cestu k vývoji nových léků pro léčbu demence,“ dodal Saitó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 32 mminutami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 7 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 12 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
včera v 16:43

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
včera v 15:21

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33
Načítání...