Hormon lásky by mohl v budoucnu pomáhat při léčbě Alzheimerovy choroby, tvrdí vědci

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Jenom v Česku se s demencí podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) léčí víc než sto tisíc lidí. Asi 62 tisíc z nich má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu chorobu. Podle odhadů ale nějaké neurodegenerativní onemocnění v Česku postihuje až 150 tisíc lidí. Toto číslo přitom bude podle prognóz dál výrazně narůstat.

  • Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u lidí starších 65 let. K prvním příznakúm patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
  • Zdroj: Wikipedie

Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy nemoci, na kterou dosud neexistuje lék, je nahromadění proteinu zvaného amyloid beta ve shlucích kolem neuronů v mozku. To omezuje jejich aktivitu a spouští degeneraci.

Dřívější studie zjistily, že větší množství této látky v hipokampu –⁠ hlavním mozkovém centru učení a paměti –⁠ zhoršuje schopnost přenosu signálů mezi neurony. 

Naděje v podobě „hormonu lásky“

Zmíněný proces by přitom podle nového zjištění japonských vědců z Tokyo University of Science mohl zvrátit takzvaný hormon lásky oxytocin. 

Tým pod vedením profesora Akijošiho Saitóa během své studie nejprve vystavil myší hipokampus amyloidu beta –⁠ aby potvrdil, že tento protein skutečně zhoršuje signální schopnosti neuronů.

Poté vědci danou část hlodavčího mozku vystavili „hormonu lásky“. Zjistili, že potenciál přenosu signálu se mezi neurony opět zvýšil. To podle vědců znamená, že oxytocin je schopný zvrátit poškození, které způsobil právě amyloid beta. 

  • Oxytocin je peptidický hormon savců. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (například během kojení), pohlavních orgánů a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“ nebo „hormon lásky a důvěry“.
  • Zdroj:  Wikipedie

Klíčová role receptorů

Další řada experimentů pak ukázala, že klíčovou úlohu v tomto ohledu zřejmě hrají receptory zmíněných hormonů. Když je vědci uměle blokovali, samotný oxytocin negativní účinek amyloidu beta nenapravil.

„Je to první studie na světě, která ukázala, že oxytocin může zvrátit poškození hipokampu myší vyvolaná daným proteinem,“ uvedl podle serveru EurekAlert! Saitó. Jedná se však teprve o začátek, připustil s tím, že další výzkum musí být proveden na žijících zvířatech a následně i na lidech. Až poté se bude moct „hormon lásky“ využít k léčbě Alzheimerovy choroby.

„Očekáváme, že naše zjištění otevřou novou cestu k vývoji nových léků pro léčbu demence,“ dodal Saitó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...