Pesticidy zkracují včelám život. Podle americké studie jde o ty, které k nim mají být ohleduplné

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Včely jsou hlavním opylovačem, závisí na nich tedy většina ovoce, zeleniny a mnoha dalších plodin, které lidstvo konzumuje. V současné době ale trpí řadou hrozeb – roztoči, změny klimatu, invazivní druhy, ale také pesticidy.

Nová studie se jako první věnovala „méně než smrtícím“ dopadům sulfoxafloru a flupyradifuronu. Ty jsou aktivními látkami pesticidů Transform, respektive Sivanto, které jsou registrované ve Spojených státech a byly vyvinuté proto, aby byly ohleduplnější právě ke včelám.

Pesticidy ničí škůdce… i tvory, které člověk potřebuje

Výrazem „méně než smrtící“ chápou autoři situaci, kdy zvířata zasažená těmito látkami neumírají okamžitě, ale zažívají pak fyziologický stres, který zkracuje délku jejich života – a studie ukázala, že Transform zkracuje délku života včel velmi výrazně.

Většina včel, které mu byly vystavené, zemřela do šesti hodin. To podle vědců prokazuje, jak závažná je toxicita tohoto pesticidu v množství, které je doporučené výrobcem. U Sivanta byly následky výrazně slabší, ale přesto měřitelné.

Hlavní autor studie Priyadarshini Chakrabarti Basu zdůrazňuje, že vědci nevyzývají, aby byly přípravky stažené z trhu. „Doporučujeme, aby bylo k těmto produktům připojeno více informací a aby bylo provedeno více studií, které by měly pomoci s pochopením negativních dopadů při dlouhodobějším vystavení,“ uvedl Basu.

Oba pesticidy se využívají na plodiny napadané mšicemi, křísky nebo molicemi. Bohužel stejné rostliny přitahují také včely. I proto je u obou pesticidů několik omezení; například Transform se nesmí používat v době, kdy rostliny kvetou.

„Průměrná délka života včelí dělnice je asi pět až šest týdnů, takže když jí zkrátíte život o pět až deset dní, může to být obrovský problém,“ varoval spoluautor práce Ramesh Sagili. „Snížená délka života dělnice způsobená tělesným stresem může mít negativní dopad na populaci celé kolonie a může snížit její odolnost a životaschopnost,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...