Pesticidy zkracují včelám život. Podle americké studie jde o ty, které k nim mají být ohleduplné

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Včely jsou hlavním opylovačem, závisí na nich tedy většina ovoce, zeleniny a mnoha dalších plodin, které lidstvo konzumuje. V současné době ale trpí řadou hrozeb – roztoči, změny klimatu, invazivní druhy, ale také pesticidy.

Nová studie se jako první věnovala „méně než smrtícím“ dopadům sulfoxafloru a flupyradifuronu. Ty jsou aktivními látkami pesticidů Transform, respektive Sivanto, které jsou registrované ve Spojených státech a byly vyvinuté proto, aby byly ohleduplnější právě ke včelám.

Pesticidy ničí škůdce… i tvory, které člověk potřebuje

Výrazem „méně než smrtící“ chápou autoři situaci, kdy zvířata zasažená těmito látkami neumírají okamžitě, ale zažívají pak fyziologický stres, který zkracuje délku jejich života – a studie ukázala, že Transform zkracuje délku života včel velmi výrazně.

Většina včel, které mu byly vystavené, zemřela do šesti hodin. To podle vědců prokazuje, jak závažná je toxicita tohoto pesticidu v množství, které je doporučené výrobcem. U Sivanta byly následky výrazně slabší, ale přesto měřitelné.

Hlavní autor studie Priyadarshini Chakrabarti Basu zdůrazňuje, že vědci nevyzývají, aby byly přípravky stažené z trhu. „Doporučujeme, aby bylo k těmto produktům připojeno více informací a aby bylo provedeno více studií, které by měly pomoci s pochopením negativních dopadů při dlouhodobějším vystavení,“ uvedl Basu.

Oba pesticidy se využívají na plodiny napadané mšicemi, křísky nebo molicemi. Bohužel stejné rostliny přitahují také včely. I proto je u obou pesticidů několik omezení; například Transform se nesmí používat v době, kdy rostliny kvetou.

„Průměrná délka života včelí dělnice je asi pět až šest týdnů, takže když jí zkrátíte život o pět až deset dní, může to být obrovský problém,“ varoval spoluautor práce Ramesh Sagili. „Snížená délka života dělnice způsobená tělesným stresem může mít negativní dopad na populaci celé kolonie a může snížit její odolnost a životaschopnost,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...