Mořské želvy karety migrují oceány po trasách dlouhých tisíce kilometrů. Necestují ale samy – podle nového výzkumu každá z nich tvoří jakýsi ostrov, obří ekosystém, který si nese na svém krunýři. Mořští biologové popsali, že na něm mohou žít desetitisíce drobných živočichů.
Každá želva si na krunýři nese celý svět. Biologové poprvé popsali tento rozmanitý ekosystém
Podle článku vydaného v odborném žurnálu Diversity nese na svých zádech kareta průměrně asi 34 tisíc drobných tvorů, exemplářů takzvané meiofauny. Jde o drobné živočišné organismy o velikosti pod jeden milimetr. Jedna zkoumaná želva měla takových organismů přes 150 tisíc, včetně hlístic, larev korýšů a krevetek.
„Mají tam doslova celý svět,“ uvedl Jeroen Ingels, mořský ekolog z Floridské státní univerzity. „Najít na nějakém organismu takovou rozmanitost života je zcela výjimečné,“ dodal. Ingels a jeho tým objevili na karetách více než sto druhů meiofauny, které doposud nikdo na želvách nepozoroval. Výzkum probíhal na 28 karetách, které připluly k Floridě 28. června 2018.
Biologové věděli již dříve, že želvy si nosí „stopaře“, ale nebyl známý rozsah tohoto společenství žijícího na krunýři.
Neviditelný svět na krunýři
„Meiofauna dokáže využívat všechny ty drobné prostory, které jsou pro ostatní organismy nepoužitelné,“ vysvětluje Ingels.
Podle něj je život na želvím krunýři každodenním zápasem o zdroje: větší tvorové, jako jsou krabi nebo krevety loví menší tvorečky, hlístice zase fungují jako predátoři bakterií a živí se také odpadem, který se usadí na želvě.
„Je to neskutečně rozmanitý mikroskopický svět, v němž probíhá množství interakcí – a my o něm víme jen velice málo,“ doplňuje vědec. Vztahy jsou to velmi složité, což Ingels ilustruje na svijonožcích. Tito drobní přisedlí korýši mohou být tak velcí, že tím vlastně želvě škodí – narušují totiž hydrodynamické vlastnosti jejího těla. Ale současně mohou želvám pomáhat například v maskování. Obecně ale meiofauna želvám neškodí, nedá se tedy chápat jako parazitická.
Výzkum, který pomůže želvám
Výsledky této studie mohou lépe pochopit, kudy vedou migrační trasy těchto velkých želv, právě podle složení meiofauny, kterou si každá nese. Díky tomu mohou vědci lépe sledovat, jak se tyto koridory v oceánech mění, ať už kvůli změnám klimatu nebo dalším vlivům.
Zatím se migrace karet sledovaly pomocí mikročipů, které byly k těmto zvířatům připevněné. Takto vypadá vizualizace získaných dat od amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru:
