Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.
Částice GTA vytvářejí buňky proto, aby zajistily přenos genetické informace (DNA) mezi sebou navzájem. „Mechanismus přenosu DNA pomocí GTA se aktivuje jen za určitých podmínek. Pokud se bakterie dostanou do stresu například kvůli nedostatku živin, a navíc je hustota buněk vysoká, tak asi jedno procento z nich zahájí produkci GTA. Aby ale mohly tyto částice splnit svůj úkol a přenést DNA z jedné bakterie do jiné, musí bakterie, která GTA vyrábí, zahynout,“ uvedl Pavel Plevka z institutu CEITEC MU, který výzkumný tým vedl.
Předtím, než buňka zahyne, se její DNA rozpadne na velké množství menších částí. Tyto kousky zabalí GTA do svých hlaviček, a takto je mohou přenést do jiných bakterií.
Výjimečné částice
Viry včetně bakteriofágů přenášejí mezi buňkami svou vlastní genetickou informaci a využívají prostředí infikovaných buněk pro množení sama sebe. Naopak GTA přenáší části genomu bakterie do jiné bakterie, která je může využít pro změny ve vlastní genetické informaci, a začít díky tomu lépe fungovat v daném prostředí.
GTA částice zatím nejsou úplně prozkoumané, popis jejich struktury je podle vědců důležitým krokem pro výzkum jejich možného využití. Jedním z nich je úprava vlastností bakterií používaných v biotechnologiích pomocí přenosu konkrétních genů.
