Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.
Vlci a psi za určitých podmínek mohou zplodit životaschopné potomky. Pokud by ke křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace. Studie upozorňuje, že tito kříženci se objevují u všech devíti hlavních evropských populací vlků a ve 21 z 26 zkoumaných států.
Díky ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem. Častěji přicházejí do kontaktu i se psy. V Česku je riziko křížení relativně nízké kvůli menšímu počtu toulavých psů. „Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.
Kříženci vlků a psů v Česku
Odborníci v Česku křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017. Studie pod vedením odborníků z Institutu aplikované ekologie v Římě je první, která analyzovala výskyt kříženců v celé Evropě.
Průzkum ukázal, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření.
Ve většině zemí se k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy. Postupy a nástroje různých laboratoří a států se však liší, což komplikuje srovnání výsledků. Vzhledem k tomu, že vlci často překračují státní hranice, standardizace testovacích postupů je podle autorů studie důležitá.
Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. „Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů,“ uvedl Kutal. Varoval ale před tím, aby se z kříženců psů a vlků stala lovná zvěř. „To by totiž zvýšilo riziko zabíjení vlků pod záminkou, že se jednalo o křížence, ačkoliv toto nelze pouze na základě morfologie spolehlivě rozlišit,“ dodal Kutal.
