Tři v jednom: Němci otestují elektrárnu, která vyrobí energii z větru, slunce i vody současně

Německá energetická společnost chce ještě letos začít testovat modulární obnovitelnou elektrárnu, která by měla umět využívat více zdrojů energie najedou. První testy by měly proběhnout u řeckého pobřeží.

Základem nového typu elektárny bude modul, který přeměňuje energii mořských vln na elektřinu. Je založený na ocelové konstrukci, která je upevněná na bójích a umístěná na moři. Kinetická energie vln, které dopadají na bóje, je v tomto zařízení měněna na energii elektrickou.

Systém je modulární, což znamená, že se dá více dílů spojovat dohromady a celé zařízení je pak značně flexibilní. Podle společnosti, která ho vyrábí, by mohlo dodávat elektřinu zejména ostrovům po celém světě. Modul je unikátní také v tom, že se nespoléhá jen na jediný zdroj energie – byť právě vlny jsou jedním z nejspolehlivějších obnovitelných zdrojů.

Bóje jsou totiž umístěné jen v dolní části platformy, její horní část se dá využít pro další zdroje: solární panely s výkonem 20 kW a až čtyři turbíny s výkonem po 6 kW. Zařízení na zpracování síly vln umí zachytit energii z vln až dva metry vysokých, aniž by to nějak ohrozilo stabilitu celé platformy.

Modularita systému také ručí za to, že všechny jeho části se dají snadno opravit nebo případně nahradit. Celé zařízení je také laciné a levná by tedy měla být i energie, kterou produkuje.

Autoři věří, že modul by mohl být ještě víceúčelovější. Protože bude vybaven senzory, které budou v reálném čase sledovat sílu mořských proudů, sluneční svit i rychlost větru, mohla by síť takových stanic významně pomoci s monitorováním měnících se vzorů počasí. Zpřesnily by se tak předpovědi týkající se například systémů včasných varování před katastrofami, jako jsou vlny tsunami, bouřky a další povětrnostní vlivy schopné poškodit přímořské oblasti.

Zvládne to?

Podle novináře Loza Blaina, který píše o technologiích pro web New Atlas, to ale bude mít tato platforma složité – zda může reálně fungovat, ukáže právě až test v reálných podmínkách.

Výpočty sice ukazují, že energie z modulu by mohla být konkurenceschopná, moře, vlny a slaný vzduch jsou ale vlivy, které se dají jen těžko předpovědět. „Nejdůležitější otázkou je odolnost tohoto zařízení. Oceán může být špatný partner – silný, nepředvídatelný a ničivý… Jak dlouho mohou tyto platformy vydržet vyrábět energii? Pět, deset, patnáct let? A budou spolehlivé?“ ptá se expert. Odpovědi podle něj poskytnou až dlouhodobé testy na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 7 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 10 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 12 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...