Tři v jednom: Němci otestují elektrárnu, která vyrobí energii z větru, slunce i vody současně

Německá energetická společnost chce ještě letos začít testovat modulární obnovitelnou elektrárnu, která by měla umět využívat více zdrojů energie najedou. První testy by měly proběhnout u řeckého pobřeží.

Základem nového typu elektárny bude modul, který přeměňuje energii mořských vln na elektřinu. Je založený na ocelové konstrukci, která je upevněná na bójích a umístěná na moři. Kinetická energie vln, které dopadají na bóje, je v tomto zařízení měněna na energii elektrickou.

Systém je modulární, což znamená, že se dá více dílů spojovat dohromady a celé zařízení je pak značně flexibilní. Podle společnosti, která ho vyrábí, by mohlo dodávat elektřinu zejména ostrovům po celém světě. Modul je unikátní také v tom, že se nespoléhá jen na jediný zdroj energie – byť právě vlny jsou jedním z nejspolehlivějších obnovitelných zdrojů.

Bóje jsou totiž umístěné jen v dolní části platformy, její horní část se dá využít pro další zdroje: solární panely s výkonem 20 kW a až čtyři turbíny s výkonem po 6 kW. Zařízení na zpracování síly vln umí zachytit energii z vln až dva metry vysokých, aniž by to nějak ohrozilo stabilitu celé platformy.

Modularita systému také ručí za to, že všechny jeho části se dají snadno opravit nebo případně nahradit. Celé zařízení je také laciné a levná by tedy měla být i energie, kterou produkuje.

Autoři věří, že modul by mohl být ještě víceúčelovější. Protože bude vybaven senzory, které budou v reálném čase sledovat sílu mořských proudů, sluneční svit i rychlost větru, mohla by síť takových stanic významně pomoci s monitorováním měnících se vzorů počasí. Zpřesnily by se tak předpovědi týkající se například systémů včasných varování před katastrofami, jako jsou vlny tsunami, bouřky a další povětrnostní vlivy schopné poškodit přímořské oblasti.

Zvládne to?

Podle novináře Loza Blaina, který píše o technologiích pro web New Atlas, to ale bude mít tato platforma složité – zda může reálně fungovat, ukáže právě až test v reálných podmínkách.

Výpočty sice ukazují, že energie z modulu by mohla být konkurenceschopná, moře, vlny a slaný vzduch jsou ale vlivy, které se dají jen těžko předpovědět. „Nejdůležitější otázkou je odolnost tohoto zařízení. Oceán může být špatný partner – silný, nepředvídatelný a ničivý… Jak dlouho mohou tyto platformy vydržet vyrábět energii? Pět, deset, patnáct let? A budou spolehlivé?“ ptá se expert. Odpovědi podle něj poskytnou až dlouhodobé testy na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...