Čeští vědci vyvinuli nový typ oxygenerátoru, mohl by pomoct pacientům s koronavirem

Nový typ oxygenerátoru v minulých týdnech vyvinuli vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky společně s firmou MemBrain. Polymerní membrána z dutých vláken produkuje mírně přetlakový vzduch s vysokým obsahem kyslíku. Zároveň také umí odfiltrovat viry, bakterie a nečistoty ze vzduchu. Přístroj by mohl pomoci pacientům s covidem-19.

Za výzkumníky o oxygenerátoru informoval Jan Žitka. Vědec uvedl, že inspirací byly další výzkumné počiny z minulých měsíců určené pro boj s koronavirem. Zmínil například vývoj plicního ventilátoru CoroVent.

„Napadlo nás, že máme zkušenosti s plynoseparačními membránami. Ty umí i to, že když je do nich přiveden vzduch, udělají kyslíkem obohacený vzduch. Tak jsme vzali modul z jiných projektů pro jinou směs plynů a vyzkoušeli ho na směsi kyslík-dusík,“ řekl Žitka. „Ukázalo se, že umí dosti efektivně připravit vzduch s obohacením na 45 procent kyslíku,“ dodal.

Podle tvůrců lze množství kyslíku snadno regulovat, pro ovládání přístroje také není třeba medicínské vzdělání. Podle ústavu podobná zařízení typu CPAP (continuous positive airway pressure) obvykle užívají například lidé trpící spánkovou apnoí, kterým umožňují zdravější dýchání ve spánku. Podle ústavu může oxygenerátor pomoci odvrátit nutnost nasazení plicní ventilace u části pacientů s těžším průběhem covidu-19.

Žitka řekl, že modul byl původně určen pro to, aby odstraňoval „balastní“ oxid uhličitý z bioplynu. Pro směs kyslík-dusík dosud není plně optimalizován. „Nyní máme ještě jeden modul, který se chystáme poměřit. Mohl by být propustnější a obsloužit více pacientů zároveň,“ řekl Žitka.

„Pak také vyvíjíme vlastní polymer. Ve spolupráci s MemBrain bychom rádi vyrobili dutá vlákna, oni by připravili modul. Vše by se pak opět změřilo, abychom zjistili, zda není lepší ve smyslu větší propustnosti či čistoty kyslíku,“ dodal vědec.

Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...