Čeští vědci vyvinuli nový typ oxygenerátoru, mohl by pomoct pacientům s koronavirem

Nový typ oxygenerátoru v minulých týdnech vyvinuli vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky společně s firmou MemBrain. Polymerní membrána z dutých vláken produkuje mírně přetlakový vzduch s vysokým obsahem kyslíku. Zároveň také umí odfiltrovat viry, bakterie a nečistoty ze vzduchu. Přístroj by mohl pomoci pacientům s covidem-19.

Za výzkumníky o oxygenerátoru informoval Jan Žitka. Vědec uvedl, že inspirací byly další výzkumné počiny z minulých měsíců určené pro boj s koronavirem. Zmínil například vývoj plicního ventilátoru CoroVent.

„Napadlo nás, že máme zkušenosti s plynoseparačními membránami. Ty umí i to, že když je do nich přiveden vzduch, udělají kyslíkem obohacený vzduch. Tak jsme vzali modul z jiných projektů pro jinou směs plynů a vyzkoušeli ho na směsi kyslík-dusík,“ řekl Žitka. „Ukázalo se, že umí dosti efektivně připravit vzduch s obohacením na 45 procent kyslíku,“ dodal.

Podle tvůrců lze množství kyslíku snadno regulovat, pro ovládání přístroje také není třeba medicínské vzdělání. Podle ústavu podobná zařízení typu CPAP (continuous positive airway pressure) obvykle užívají například lidé trpící spánkovou apnoí, kterým umožňují zdravější dýchání ve spánku. Podle ústavu může oxygenerátor pomoci odvrátit nutnost nasazení plicní ventilace u části pacientů s těžším průběhem covidu-19.

Žitka řekl, že modul byl původně určen pro to, aby odstraňoval „balastní“ oxid uhličitý z bioplynu. Pro směs kyslík-dusík dosud není plně optimalizován. „Nyní máme ještě jeden modul, který se chystáme poměřit. Mohl by být propustnější a obsloužit více pacientů zároveň,“ řekl Žitka.

„Pak také vyvíjíme vlastní polymer. Ve spolupráci s MemBrain bychom rádi vyrobili dutá vlákna, oni by připravili modul. Vše by se pak opět změřilo, abychom zjistili, zda není lepší ve smyslu větší propustnosti či čistoty kyslíku,“ dodal vědec.

Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 7 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 14 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 15 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 17 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 19 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 19 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.