Český plicní ventilátor CoroVent čeká na poslední razítko. Zájem o něj je i v zahraničí

Nahrávám video

Sériová výroba plicního ventilátoru CoroVent by měla začít za několik dní. Češi se na to složili ve veřejné sbírce pořádané skupinou Covid19CZ.cz, za jediný den se vybralo patnáct milionů korun. CoroVent je ryze česká záležitost, stojí za ním vynálezci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a tuzemští dodavatelé součástek. Prvních pět set kusů zamíří do českých nemocnic, teprve potom se dostane na případný vývoz.

CoroVent vývojáři vymysleli a nakreslili během pěti dní. Od sériové výroby je teď dělí jedno razítko z ministerstva zdravotnictví, a to má přijít v pondělí. Poté z linky třebíčské firmy MICo bude v prvních týdnech sjíždět asi 50 ventilátorů CoroVent denně. Postupně má výroba zrychlit až na desetinásobek.

„Zatím evidujeme 180 objednávek pro zhruba dvanáct nemocnic, jsou první, co se ozvaly,“ řekl majitel firmy Jiří Denner.

Zájem o CoroVent je i v zahraničí. Český výrobek konkuruje totiž cenou, která je jen zlomkem toho, co stojí běžně plicní ventilátory. „Výrobní cena je asi 170 tisíc. Potenciálních objednávek máme osm tisíc – je tam Itálie, Španělsko, Německo,“ popsal Denner.

Může sloužit čtyři desetiletí

V běžných zařízeních stačí, aby ventily vydržely pár milionů sepnutí a vypnutí. V takovém případě by ale CoroVent fungoval pouhých čtrnáct dnů. Jeho ventily jsou proto specifické. Vydrží až pět miliard cyklů, a můžou tak sloužit až čtyřicet let.

„Ventilátor CoroVent je zajímavý tím, že ta část, která zajišťuje nádech, je strašně jednoduchá. Jsou tam dva ventily, které se řídí šikovným způsobem.  A dělají všechno od míchání vzduchu s kyslíkem přes tvarování dechového cyklu,“ popsal Karel Roubík, vedoucí vývojového týmu z  Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Kvalita materiálu i provedení CoroVentu jsou klíčové. „Každý plicní ventilátor poškozuje plíce, protože tam jsou velké mechanické tlaky na plicní tkáň,“ upozornila lékařka a konzultantka vývojového týmu Lenka Horáková s tím, že menší kvalita výrobku by mohla mít fatální následky.

Vývojáři proto dbali na šetrnost přístroje, stejně jako na jednoduchou obsluhu. „Velice jednoduše se dá ovládat objem vzduchu, který je přiváděn do plic pacienta, s různou frekvencí,“ dodala lékařka Horáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 5 mminutami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 35 mminutami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 1 hhodinou

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 16 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 17 hhodinami
Načítání...