Moderní lidé do Evropy pronikli o tisíce let dříve, než se myslelo. Neandertálce vytlačovali pomalu

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 45 tisíc let podle nové studie z časopisu Nature ukazuje, že člověk druhu Homo sapiens se dostal do Evropy dříve, než se dosud předpokládalo. Kontinent byl před jeho příchodem doménou neandertálců.

Podle výzkumníků DNA testy na pěti kosterních ostatcích nalezených v jeskyni Bačo Kiro prokázaly, že patřily anatomicky modernímu člověku Homo sapiens. Důkaz vyřešil polemiku ohledně toho, kdo byl autorem velké spousty předmětů nalezených na tomto místě, včetně kamenných či kostěných nástrojů a přívěsků ze zubů medvědů jeskynních. Byli to moderní lidé, nikoliv neandertálci.

Nález také zřejmě o tisíce let posunuje předpokládaný příchod Homo sapiens do Evropy, tedy milník v dějinách druhu, který vzešel z Afriky zhruba před třemi sty tisíci lety a později se rozšířil po celém světě. Doposud se předpokládalo, že to bylo před 40 tisíci roky. Zajímavá a výjimečná je epizoda z Řecka, kde byly nalezené ostatky Homo sapiens z doby asi před 140 tisíci roky –⁠ jednalo se zřejmě o neúspěšný pokus o kolonizaci, který byl potlačen neandertálci.

První vlna kolonizace Evropy

Lidské ostatky z bulharské jeskyně jsou staré 43 tisíc až 46 tisíc let, zatímco nalezené artefakty byly vyrobeny už před 47 tisíci lety, řekl paleoantropolog Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

„Vypadá to, že se jedná o nejstarší vlnu stěhování moderních lidí do středních šířek Eurasie,“ dodal Hublin s tím, že existují důkazy o přítomnosti Homo sapiens už relativně brzy poté v podobných zeměpisných oblastech od Moravy po Mongolsko.

Jeskyně Bacho Kiro v Bulharsku
Zdroj: Wikimedia Commons

Neandertálci, kteří byli robustnější tělesné stavby než Homo sapiens, obývali Evropu stovky tisíc let. Podle Hublina nález naznačuje, že oba druhy žily vedle sebe po dobu asi osm tisíc let, než neandertálci vymřeli.

Co přivodilo jejich zkázu, je stále předmětem sporů. Podle jedné z verzí je po několika tisíciletích soužití, které zahrnovalo vzájemné křížení, vyhladili naši lidští předchůdci.

„Podle mého názoru neandertálci zmizeli z Evropy v důsledku soutěžení s naším druhem. To se ale nestalo ze dne na den,“ řekl Hublin, který je hlavním autorem vědeckého článku v odborném časopise Nature.

Jak žili první lidští Evropané

Pozůstatky zvířat v bulharské jeskyni ukázaly, že její obyvatelé lovili a porcovali medvědy, zubry, jeleny obrovské, koně, hyeny či lvy. Mezi nalezenými předměty se vyskytovaly křesadla, brože, korálky z mamutích klů či přívěsky z medvědích zubů.

Tyto přívěsky se přitom až podivuhodně podobají těm, které později vyráběli neandertálci v západní Evropě. Podle odborníků by to mohlo znamenat, že nejbližší evoluční příbuzní moderního člověka přebírali některé prvky jeho kultury.

„Důkazy DNA nyní svědčí o tom, že neandertálci a Homo sapiens se vzájemně ovlivňovali, když začali přicházet do kontaktu. Někde mohla být vzájemná interakce ,přátelská', dá-li se to tak říct,“ vysvětluje spoluautorka studie Shara Baileyová z Newyorské univerzity. „Jsme nositeli jejich DNA a oni byli ovlivňováni naší kulturní invazí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 14 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 16 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 17 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...