Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za rok, tedy téměř deset bilionů kilometrů. Naše domovská galaxie Mléčná dráha měří pro představu v průměru přibližně 120 tisíc světelných let.
„Tato soustava obsahuje od Země nejméně vzdálenou černou díru, o které víme,“ uvedl Rivinius. Díky poměrně malé vzdálenosti jsou obě doprovodné hvězdy za jasných temných nocí dobře viditelné i bez pomůcek, doplnila ESO.
„Byli jsme zcela překvapeni, když jsme zjistili, že to je první hvězdná soustava s černou dírou viditelná pouhým okem,“ uvedl podle DPA astrofyzik Petr Hadrava z Akademie věd České republiky.
Neaktivní a poklidná černá díra
Na rozdíl od většiny dalších známých příkladů srovnatelné velikosti je však nově objevená černá díra sama o sobě skutečně černá a neviditelná. Důvodem je podle vědců skutečnost, že černá díra z okolí nepohlcuje žádnou hmotu. Většina podobných černých děr, které jsou řádově o velikosti hvězd, na sebe upozorňuje světlým rentgenovým zářením, které hmota vydává před svým zmizením.
Neaktivní a poklidné černé díry se naopak prozrazují jen působením své gravitace, například když kolem nich obíhá viditelná hvězda, jako v tomto případě.
Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace evropských států, včetně České republiky. ESO provozuje několik observatoří umístěných ve vysokých nadmořských výškách v jihoamerickém Chile.
V Mléčné dráze byly dosud podle ESO objeveny desítky černých děr. Astronomové doufají, že nynější objev pomůže vypátrat další neaktivní černé díry v naší galaxii. „Musí tu existovat stovky černých děr, ale víme jen o velmi malém počtu,“ poznamenal Rivinius. „Když budeme vědět, co máme hledat, měli bychom být schopnější je nacházet,“ dodal expert.
