Vědci objevili černou díru dosud nejbližší Zemi. Doprovázejí ji dvě hvězdy viditelné pouhým okem

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená „jen“ zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za rok, tedy téměř deset bilionů kilometrů. Naše domovská galaxie Mléčná dráha měří pro představu v průměru přibližně 120 tisíc světelných let.

„Tato soustava obsahuje od Země nejméně vzdálenou černou díru, o které víme,“ uvedl Rivinius. Díky poměrně malé vzdálenosti jsou obě doprovodné hvězdy za jasných temných nocí dobře viditelné i bez pomůcek, doplnila ESO.

Riviniusův tým původně zkoumal dvojhvězdy. Analýza hvězdné soustavy s katalogovým číslem HR 6819 v jižním souhvězdí Dalekohledu ale překvapivě ukázala existenci třetího tělesa. Jedna z viditelných hvězd totiž obíhá každých 40 dní kolem neviditelného objektu, který je přinejmenším čtyřikrát hmotnější než naše Slunce. Podle Riviniuse to může být jedině černá díra.

„Byli jsme zcela překvapeni, když jsme zjistili, že to je první hvězdná soustava s černou dírou viditelná pouhým okem,“ uvedl podle DPA astrofyzik Petr Hadrava z Akademie věd České republiky.

Neaktivní a poklidná černá díra

Na rozdíl od většiny dalších známých příkladů srovnatelné velikosti je však nově objevená černá díra sama o sobě skutečně černá a neviditelná. Důvodem je podle vědců skutečnost, že černá díra z okolí nepohlcuje žádnou hmotu. Většina podobných černých děr, které jsou řádově o velikosti hvězd, na sebe upozorňuje světlým rentgenovým zářením, které hmota vydává před svým zmizením.

Neaktivní a poklidné černé díry se naopak prozrazují jen působením své gravitace, například když kolem nich obíhá viditelná hvězda, jako v tomto případě.

Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace evropských států, včetně České republiky. ESO provozuje několik observatoří umístěných ve vysokých nadmořských výškách v jihoamerickém Chile.

Černé díry jsou natolik hmotné objekty, že jejich silné gravitační pole nepropustí ven žádný objekt, ani světlo.

V Mléčné dráze byly dosud podle ESO objeveny desítky černých děr. Astronomové doufají, že nynější objev pomůže vypátrat další neaktivní černé díry v naší galaxii. „Musí tu existovat stovky černých děr, ale víme jen o velmi malém počtu,“ poznamenal Rivinius. „Když budeme vědět, co máme hledat, měli bychom být schopnější je nacházet,“ dodal expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 9 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 12 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 15 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.