Holanďané testují létající větrné elektrárny. Pomáhá jim v tom kosmická agentura

Získávat ekologickou energii z větru, aniž by se musely vyrábět obrovské turbíny na vysokých stožárech, je cílem holandské společnosti Ampyx Power, která ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA vyvíjí létající draky. Ty využívají energii větru ve vyšších místech, kde fouká mnohem silněji.

Tyto automatické draky by se měly vznášet ve výšce mezi dvěma sty metry a dvěma kilometry. Cílem je, aby byly připojené k navijákům na zemi – ty budou spojené s generátorem elektřiny: pohyb a tah draka budou stačit k tomu, aby se převodem mechanické energie na elektrickou získával proud.

Tento přístup má podle expertů řadu výhod: jednak odpadá nutnost stavět vysoké a drahé stožáry větrníků, ale také se turbína dostane mnohem výše, než sahá jakýkoliv stožár. Platí přitom, že samotné vybudování klasické „stožárové“ větrné turbíny je po jejím nákupu druhým největším investičním výdajem.

Draky jsou plně autonomní, ve vzduchu se vyrovnávají pomocí algoritmů na principu umělé inteligence. Právě s navigací pomáhala ESA – podobné principy využívá pro své družice a drony. Tyto draky by měly být využitelné zejména v náročném terénu nebo na moři – jejich autoři už mají promyšlené, jak stroje budou startovat a přistávat na malých platformách, což umožní jejich bezproblémovou kontrolu a údržbu.

Přistávají na pětníku

Jejich startovací a přistávací plocha by měla být menší než rozpětí křídel běžného komerčního letadla. Pro zajištění bezpečného přistání bude samozřejmě nezbytná vysoká přesnost a také dokonalá spolupráce mezi letadlem a platformou – v případě výpadku elektřiny nebo signálu tak bude možné pokračovat v hladkém provozu.

Program ESA pro inovace a podporu navigace (NAVISP), zaměřený na budoucí navigační technologie, spolupracuje s Ampyx Power a britskou společností OmniSense na vývoji robustního systému, který by měl být schopen sledovat draka ve vzduchu s přesností na 10 centimetrů a tyto údaje aktualizovat každou setinu sekundy.

Podle ESA má tato technologie ale širší potenciál, než jsou jen vznášející se větrné elektrárny – patří k němu například také bezpečné ovládání autonomních vozidel v inteligentních městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
23. 12. 2024
Načítání...