Jednotná jízdenka v Německu podraží

3 minuty
Události: Cena jízdenky po Německu vzroste
Zdroj: ČT24

Síťová jízdenka umožňující neomezené cestování veřejnou dopravou po celém Německu bude platit i v roce 2025. Její měsíční cena ale podraží ze 49 na 58 eur, tedy v přepočtu na 1500 korun. Silně dotovaná permanentka Deutschlandticket má za cíl zatraktivnit veřejnou a ekologickou dopravu.

Celostátní jízdenka nejprve stála devět eur (227 korun), poté zdražila na 49 eur (1235 korun). Spolková vláda chtěla snížit náklady lidí na cestování. „Je to revoluce ve veřejné dopravě a vůbec není důvod vést finanční debaty nebo zpochybňovat další existenci tohoto lístku,“ uvedl loni v červenci spolkový ministr dopravy Volker Wissing.

Do té doby existovaly v celém Německu stovky tarifních zón s vlastními pravidly, která si určovali sami dopravci. „Tato jízdenka je významným zjednodušením cestování. Lidé totiž nežijí v tarifních zónách, ale v reálném světě. Proto je paušální tarif ve veřejné dopravě velmi atraktivní nabídkou, která vzbudila velké nadšení,“ konstatoval Wissing.

Výrazná státní podpora

Jenže levnou celoněmeckou jízdenku musí dotovat stát a také spolkové země. Ročně to jsou tři miliardy eur (75 miliard korun). „Abychom mohli pokrýt náklady i v roce 2025, bylo předem jasné, že budeme muset provést mírné zdražení,“ prohlásil už letos v září ministr dopravy Severního Porýní-Vestfálska Oliver Krischer.

Nakonec by měla jízdenka stát v přepočtu 1500 korun. „Domníváme se, že se jedná o cenu, která je i nadále vysoce atraktivní,“ poznamenal Krischer k lístku, jenž má přimět lidi cestovat více veřejnou dopravou než automobily.

Deutschlandticket využívalo v roce 2024 na patnáct milionů cestujících. S tím, že by jejich počet po zdražení výrazně klesal, se přitom nepočítá.

Kdo a jak ji bude financovat v roce 2026, ale zatím jasné není. Spolkové země chtějí od státu více peněz, ten se ale jejich požadavkům brání. Je tedy pravděpodobné, že jízdenka bude zdražovat i v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán hlásí útoky indických dronů

Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila dvanáct indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni. Už brzy ráno agentura Reuters psala, že se v pákistánském městě Láhaur ozval hlasitý výbuch a země pozastavila provoz některých letišť.
07:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

ŽivěVe Vatikánu pokračuje volba papeže

Ve Vatikánu pokračuje konkláve. Kardinálové se ráno shromáždili v Sixtinské kapli, kde se volba nového papeže koná. Eventuální zvolení 267. papeže v dějinách katolické církve oznámí bílý kouř z komína umístěného nad Sixtinskou kaplí.
před 18 mminutami

Rusko porušilo jím vyhlášené příměří, hlásí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva ve čtvrtek brzy ráno porušilo třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Žádné drony ani rakety ale údajně nevyslalo. Kyjev rovněž uvedl, že na východě Ukrajiny po začátku příměří pokračovaly pozemní útoky ruských vojáků.
06:13Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 1 hhodinou

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 13 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 15 hhodinami
Načítání...