Jednotná jízdenka v Německu uspěla. Její budoucnost je ale nejistá

Nahrávám video

Už čtvrt roku se dá v Německu jezdit městskou hromadnou dopravou a regionálními vlaky pouze s jednou jízdenkou. Měsíčně vyjde na 49 eur, tedy zhruba 1200 korun, a platí na území celé spolkové republiky. Čísla dopravců ukazují, že lidé začali více používat vlaky a autobusy. Budoucnost jízdenky v příštím roce je ale nejistá, a to kvůli nevyřešenému financování.

Deutschlandticket – doslovně přeloženo jízdenka Německa – platí od letošního května. Německá vláda ji považuje za jeden ze svých nejlepších projektů.

„Využívání veřejné dopravy v kombinaci s individuální dopravou přináší velké úspory CO2 na delších trasách ve venkovských oblastech a samozřejmě také finanční úspory pro občany,“ hodnotil v květnu přínos spolkový ministr dopravy  Volker Wissing.

Do začátku léta si ji už koupilo přes deset milionů lidí. Výhodná je zvlášť pro ty, kdo za prací dojíždějí. 

„Každý měsíc jsem za dojíždění utratil necelých 160 eur a pak jsem potřeboval ještě měsíční jízdenku po Berlíně. Každý měsíc jsem utratil asi 210 eur jen za cestování,“ vypočítal cestující Carsten Schulze. Jeho měsíční úspora je v přepočtu téměř čtyři tisíce korun.

Jak to bude dál s dotacemi?

Jízdenka šetří peníze i cizincům – pokud jezdí regionálními vlaky a více přestupují. „Já jsem se pro to rozhodla, protože hodně cestuju, hodně jezdím do Prahy kvůli mému dalšímu studiu. Teď, jak začne semestr, tak určitě ušetřím třeba čtyři až šest tisíc korun za měsíc,“ přiblížila studentka v Berlíně Anna Poubová.

Nová jízdenka je dotovaná, odhadované náklady za letošní rok jsou tři miliardy eur. Polovinu hradí stát, druhou pak spolkové země. To, kdo a jakým podílem bude jízdenku financovat příští rok, je otevřené. Města a obce se obávají, že na ně stát přenese veškeré náklady. „Financování není zajištěno po roce 2023. A opravdu si nedokážu představit, že bychom pak mohli jízdenku za 49 eur převést na jízdenku za 89 eur nebo 109 eur,“ domnívá se viceprezident Sněmu německých okresů Joachim Walter. 

Přes sto tisíc lidí, kteří dříve jezdili do práce autem, nyní používají vlak a hromadnou dopravu. To spolková vláda chtěla. Případné zdražování jízdenky může ale tento trend zvrátit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 5 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 9 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 9 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.