Archeologové objevili v milevském klášteře tajnou chodbu s rozšířenou místností na konci. Byla ukrytá v mohutné středověké zdi. Podle prvních indicií by to mohla být chodba s trezorem, v němž mohou být cennosti, jež před husity ukryl začátkem 15. století tehdejší opat. Chodba má rozměry 90 X 60 centimetrů. V průzkumu budou vědci pokračovat nejpozději za měsíc, až to umožní koronavirová omezení. Uvedl to vedoucí týmu, archeolog Jiří Šindelář.
K nálezu došlo v rámci archeologického a historického výzkumu klášterního areálu z 12. století, který stojí v Milevsku na Písecku. V různých částech premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí objevili archeologové řadu neznámých podzemních prostor a dutin ve středověkém zdivu.
„Asi nejzajímavější je zazděná nika v západní zdi kostela svatého Jiljí, v níž se zachovaly části původní architektonické výzdoby, bohatě profilované a polychromované římsy a iluzorní malby, které mají imitovat kružbu gotických oken. A také tajná chodba s rozšířenou místností na konci, která byla ukryta v jedné mohutné středověké zdi kláštera. Podle prvních indicií můžeme právě nalezenou chodbu s místností na jejím konci interpretovat jako tajnou chodbu s trezorem,“ uvedl Šindelář.
Dějiny milevského kláštera
Nejstarší klášter v jižních Čechách založil Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn. Tehdejší opat ukryl podle legendy všechny cennosti na hradě Příběnice. Podle archeologů nelze vyloučit, že v chodbě jsou některé tyto poklady.
„Je to hodně stísněný prostor, ve kterém budeme pracovat, tak budeme vyčkávat, až se situace kolem pandemie uvolní úplně. Nejpozději za měsíc se tam vrátíme. Zatím jsme vytěžili část sedimentu, materiál nyní analyzují odborníci Národního muzea. Byla tam třeba deseticentimetrová vrstvička, která se skládala z kostí a lebek ptáků a drobných savců. Za trezorem je dutý prostor, 3,5 metru, do něj se podíváme,“ řekl Šindelář.
Podle premonstrátů je objev dobrá zpráva. „Jakýkoli objev v našem areálu je pro nás vždy zajímavý, důležitý a jenom prohlubuje vědomí, že místo je důležité i pro kraj, pro oblast, ve které je klášter zasazen,“ řekl představený kláštera Mikuláš Selvek
Na výzkumu spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, spolek Naše historie, krajský odbor kultury a památkové péče a Správa jeskyní ČR. Průzkum volně navazuje na systematický archeologický výzkum areálu, který začal v roce 1968.
