V Británii a Německu začínají na lidech testovat vakcíny proti koronaviru

Vědci z Oxfordské univerzity začali na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nízká. Testy očkování na lidech jsou už povolené i v Německu.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je vyvinutí vakcíny jedinou cestou pro návrat do „normality“. Před pandemií se dá jinak bránit jen společenskými omezeními, která však silně narušují ekonomický život.

Na vývoji vhodných protilátek nyní pracuje po celém světě asi stovka týmů, z nichž se již sedm posunulo do stadia testů na lidech. Účinnost svých preparátů zkouší vědci v Číně, ve Spojených státech a na konci měsíce by měli začít také jejich němečtí kolegové.

Oxford mluví o osmdesátiprocentní šanci na úspěch

V první fázi testu na Oxfordské univerzitě se má vyzkoušet, zda je nově vyvinutá vakcína bezpečná a účinná. Vědci ji podají 1112 dobrovolníkům, z nichž polovina dostane placebo, tedy látku bez účinku. Deset účastníků dostane dvě dávky vakcíny v rozestupu čtyř týdnů.

Podle týmu profesorky Sarah Filbertové je osmdesátiprocentní šance, že bude vakcína fungovat. Pokud se ukáže, že skutečně proti koronaviru zabírá, chtěli by vědci vyrobit do září milion dávek a od podzimu zajistit její všeobecnou dostupnost.

Hlavní zdravotnický poradce britské vlády Chris Whitty nicméně ve středu prohlásil, že šance na dostupnost účinné vakcíny ještě letos je „neuvěřitelně slabá“. „Myslím, že musíme být v tomto směru realisté –⁠ budeme muset spoléhat na jiná opatření, společenská, která jsou samozřejmě velice rušivá,“ prohlásil Whitty.

Britská vláda ve světle kritiky svého postupu proti pandemii zřídila speciální štáb, který má koordinovat výzkum a následnou masovou výrobu vakcíny proti koronaviru. Kromě látky vyvíjené vědci z Oxfordské univerzity podporuje také snahy vědců z univerzity Imperial College, jejichž vakcína, založená na jiném principu než u kolegů z Oxfordu, by měla do testovací fáze na lidech vstoupit v červnu.

Německá snaha o vakcínu

Tento týden oznámila německá společnost BioNTech, že začne také ona testovat její vakcínu na lidech. V první fázi bude podána dvěma stovkám lidí, všichni musí být zcela zdraví a ve věku 18 až 55 let. 

Společnost sídlící v Míšni oznámila, že pokud se prostředek v této první fázi trvající tři až pět měsíců osvědčí, ráda by přešla na rozsáhlejší testy na několika tisících osobách –⁠ cílem je mít hotovou a použitelnou vakcínu nejpozději do jednoho roku.

Testy této látky budou probíhat i ve Spojených státech, kde se o to postará farmaceutická společnost Pfizer, která se stala partnerem projektu. BioNTech si už také zajistil financování pro asijský trh; díky 135 milionům dolarů od šanghajského investora, společnosti Fosun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 44 mminutami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 1 hhodinou

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 2 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026
Načítání...