Falcon 9, jehož první stupeň byl využit už počtvrté, zamířil do vesmíru z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral. Přibližně po 15 minutách letu se satelity po úspěšném vynesení na předběžnou orbitu oddělily od druhého stupně rakety.
Středeční úspěšné vynesení další várky satelitů Starlink bylo 84. letem Falconu 9 od června 2010, poznamenal server Spaceflight Now. Tím se tato raketa společnosti SpaceX stala nejvíce využívaným americkým nosičem nákladu na oběžnou dráhu. Překonala totiž 83 misí rakety Atlas 5 konkurenta United Launch Aliance (ULA), jenž je společným podnikem společností Boeing a Lockheed Martin.
Počet satelitů Starlink chce SpaceX rychle zvyšovat – letos plánovala s družicemi startovat každé dva až tři týdny, což ale kvůli odkladům není snadné. Cílem společnosti je do poloviny roku dosáhnout operačního provozu zaměřeného na zpřístupnění internetu v Kanadě a části USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní plán počítá s rozmístěním asi 12 tisíc družic. Společnost ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě celkem na 42 tisíc satelitů.
Konec noční oblohy?
Řada astronomů si již delší dobu stěžuje, že jim tyto satelity zhoršují pozorování oblohy – jsou na nočním nebi příliš jasné, a přestože je jich zatím relativně málo, již nyní sledování hvězd komplikují.
Elon Musk ve středu na Twitteru uvedl, že ve společnosti SpaceX proto přijali některá opatření, která by měla jasnost satelitů Starlink snížit. Díky změně úhlu solárních panelů by nyní měly být méně rozpoznatelné. Navíc počínaje devátým startem budou všechny satelity vybaveny slunečními clonami.
