Koronavirus způsobuje v tělech pacientů krevní sraženiny, pozorují lékaři

Podle některých amerických lékařů způsobuje koronavirus v tělech pacientů krevní sraženiny, které jsou odpovědné za významnou část úmrtí. Napsal to list The Washington Post  s odvoláním na poznatky několika nemocnic. Mikroskopické sraženiny byly například v univerzitní nemocnici v Atlantě zjištěny až u 40 procent nakažených.

Koronavirus, který byl podle původních domněnek standardním, i když vysoce nakažlivým respiračním virem, napadá nejen plíce, ale možná i ledviny, srdce, zažívací trakt, játra a podle některých názorů dokonce i mozek. Všechny tyto případy zatím nejsou doložené dlouhodobým výzkumem, ale jen zkušenostmi lékařů v terénu.

Lékaři v USA popisují u řady pacientů neobvyklé případy, jež se vymykají poučkám z učebnic. Těhotné ženy bez symptomů náhle umírají na zástavu srdce. Pacienti, kteří podle všech předpokladů měli mít mírný průběh nemoci, se náhle dostávají do krize a umírají doma. Někteří lékaři soudí, že příčinou mohou být právě krevní sraženiny.

Při pitvách byly v plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, píše The Washington Post a odvolává se na případ nakaženého herce Nicka Cordera, jemuž museli lékaři kvůli sraženině amputovat nohu. Některé nemocnice v USA už preventivně pacientům s COVID-19 podávají léky proti srážlivosti krve.

Neznámé sraženiny

„Problém je v tom, že sice víme, že vznikají sraženiny, ale nevíme proč. Proto jsme vyděšeni,“ citoval list šéfa americké Společnosti pro intenzivní péči Lewise Kaplana.

I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou COVID-19. Vysvětluje to podle nich také to, proč mnoho nakažených umírá doma.

V jiných zemích se problém sraženin s takovou naléhavostí neobjevuje, konstatoval The Washington Post. Příčinou může být fakt, že častá obezita a srdeční problémy činí Američany ohroženějšími. Důvodem může být i vyspělejší vybavení jednotek intenzivní péče v USA, které sraženiny snadněji odhalí.

Předběžné údaje z Číny nicméně hovoří o tom, že ze vzorku necelých 200 obětí koronaviru vykazovalo přes 70 procent krevní sraženiny. Nedávná nizozemská studie zjistila, že 38 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče má stejný problém. „Spekulací je spousta. Je to jedna z frustrujících záležitostí kolem koronaviru. Pohybujeme se pořád v temnotách,“ řekl washingtonskému listu Harlan Krumholz, internista z New Havenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 18 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...