Koronavirus způsobuje v tělech pacientů krevní sraženiny, pozorují lékaři

Podle některých amerických lékařů způsobuje koronavirus v tělech pacientů krevní sraženiny, které jsou odpovědné za významnou část úmrtí. Napsal to list The Washington Post  s odvoláním na poznatky několika nemocnic. Mikroskopické sraženiny byly například v univerzitní nemocnici v Atlantě zjištěny až u 40 procent nakažených.

Koronavirus, který byl podle původních domněnek standardním, i když vysoce nakažlivým respiračním virem, napadá nejen plíce, ale možná i ledviny, srdce, zažívací trakt, játra a podle některých názorů dokonce i mozek. Všechny tyto případy zatím nejsou doložené dlouhodobým výzkumem, ale jen zkušenostmi lékařů v terénu.

Lékaři v USA popisují u řady pacientů neobvyklé případy, jež se vymykají poučkám z učebnic. Těhotné ženy bez symptomů náhle umírají na zástavu srdce. Pacienti, kteří podle všech předpokladů měli mít mírný průběh nemoci, se náhle dostávají do krize a umírají doma. Někteří lékaři soudí, že příčinou mohou být právě krevní sraženiny.

Při pitvách byly v plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, píše The Washington Post a odvolává se na případ nakaženého herce Nicka Cordera, jemuž museli lékaři kvůli sraženině amputovat nohu. Některé nemocnice v USA už preventivně pacientům s COVID-19 podávají léky proti srážlivosti krve.

Neznámé sraženiny

„Problém je v tom, že sice víme, že vznikají sraženiny, ale nevíme proč. Proto jsme vyděšeni,“ citoval list šéfa americké Společnosti pro intenzivní péči Lewise Kaplana.

I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou COVID-19. Vysvětluje to podle nich také to, proč mnoho nakažených umírá doma.

V jiných zemích se problém sraženin s takovou naléhavostí neobjevuje, konstatoval The Washington Post. Příčinou může být fakt, že častá obezita a srdeční problémy činí Američany ohroženějšími. Důvodem může být i vyspělejší vybavení jednotek intenzivní péče v USA, které sraženiny snadněji odhalí.

Předběžné údaje z Číny nicméně hovoří o tom, že ze vzorku necelých 200 obětí koronaviru vykazovalo přes 70 procent krevní sraženiny. Nedávná nizozemská studie zjistila, že 38 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče má stejný problém. „Spekulací je spousta. Je to jedna z frustrujících záležitostí kolem koronaviru. Pohybujeme se pořád v temnotách,“ řekl washingtonskému listu Harlan Krumholz, internista z New Havenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...