Znečištěný vzduch zhoršuje úmrtnost na COVID-19, ukazuje harvardská studie

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Práce amerických vědců ukazuje, že i drobná změna ve znečištění ovzduší roky před pandemií je spojená s až 15procentním nárůstem smrtnosti na nemoc způsobovanou novým koronavirem.

Autoři studie tvrdí, že lidé ve znečištěnějších oblastech mají výrazně větší pravděpodobnost, že na COVID-19 zemřou než lidé žijící v místech s čistějším vzduchem. Hlavní příčinou je podle vědců fakt, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je extrémně smrtící a je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem. Má také vliv na mnoho dalších respiračních a kardiovaskulárních problémů.

Tuto úvahu potvrzuje i další nezávislý výzkum z Itálie – podle něj je vyšší smrtnost nemoci na severu této země spojená právě s vyšší mírou znečištění.

K čemu je taková znalost?

Podle autorů obou studií se budou dát jejich výsledky využít k tomu, aby místa s horším znečištěním přijala přísnější opatření, nebo aby tam byly nasazeny větší či účinnější prostředky než v oblastech s lepšími podmínkami.

Výsledky americké práce, na níž pracovali vědci z Harvardu, vycházejí ze studie úmrtí v USA na COVID-19 do 4. dubna na 98 procentech území. Znečištění bylo vždy spojené se zvýšenou úmrtností na všechny nemoci, ale u nového koronaviru byl tento efekt výjimečně silný. „Tyto výsledky jsou jasné a robustní,“ uvedli autoři práce. Jejich analýza fungovala, i když vyřadili New York, který je postižený mimořádným množstvím případů.

Tyto výsledky odpovídají starším výzkumům, které se věnovaly úmrtnosti na nemoc SARS roku 2003. Také tehdy se našla silná korelace se znečištěním. Autoři dodávají, že je potřeba detailnějších výzkumů zaměřených ideálně na konkrétní lokality a také na různé látky, jež za znečištěním stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
před 5 hhodinami

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
před 9 hhodinami

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
včera v 09:00

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
19. 6. 2026

Rusko chce vyvrtat masivní díru na Sibiři. Doufá, že tam najde nekonečnou ropu

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
19. 6. 2026
Načítání...