Znečištěný vzduch zhoršuje úmrtnost na COVID-19, ukazuje harvardská studie

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Práce amerických vědců ukazuje, že i drobná změna ve znečištění ovzduší roky před pandemií je spojená s až 15procentním nárůstem smrtnosti na nemoc způsobovanou novým koronavirem.

Autoři studie tvrdí, že lidé ve znečištěnějších oblastech mají výrazně větší pravděpodobnost, že na COVID-19 zemřou než lidé žijící v místech s čistějším vzduchem. Hlavní příčinou je podle vědců fakt, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je extrémně smrtící a je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem. Má také vliv na mnoho dalších respiračních a kardiovaskulárních problémů.

Tuto úvahu potvrzuje i další nezávislý výzkum z Itálie – podle něj je vyšší smrtnost nemoci na severu této země spojená právě s vyšší mírou znečištění.

K čemu je taková znalost?

Podle autorů obou studií se budou dát jejich výsledky využít k tomu, aby místa s horším znečištěním přijala přísnější opatření, nebo aby tam byly nasazeny větší či účinnější prostředky než v oblastech s lepšími podmínkami.

Výsledky americké práce, na níž pracovali vědci z Harvardu, vycházejí ze studie úmrtí v USA na COVID-19 do 4. dubna na 98 procentech území. Znečištění bylo vždy spojené se zvýšenou úmrtností na všechny nemoci, ale u nového koronaviru byl tento efekt výjimečně silný. „Tyto výsledky jsou jasné a robustní,“ uvedli autoři práce. Jejich analýza fungovala, i když vyřadili New York, který je postižený mimořádným množstvím případů.

Tyto výsledky odpovídají starším výzkumům, které se věnovaly úmrtnosti na nemoc SARS roku 2003. Také tehdy se našla silná korelace se znečištěním. Autoři dodávají, že je potřeba detailnějších výzkumů zaměřených ideálně na konkrétní lokality a také na různé látky, jež za znečištěním stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...