Kuřáci jsou koronavirem mnohem zranitelnější, varují vědci. Příčin je více

Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se kuřáci mohou navíc nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je asi 3800 osob s laboratorně prokázanou nemocí COVID-19, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž je vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.

„Kuřáci se obecně snadněji nakazí a infekční onemocnění u nich mají těžší průběh než u nekuřáků. Kuřáci jsou také častějšími pacienty nemocnic, včetně intenzivní péče, a to z mnoha dalších důvodů,“ uvedli v prohlášení zástupci lékařských společností sdružujících plicní lékaře, internisty, alergology a kardiology.

Podle vyjádření SZÚ mohou mít kuřáci také jiná onemocnění plic nebo jejich sníženou kapacitu. „Stavy, které zvyšují potřebu kyslíku nebo snižují schopnost těla jej správně využívat, vystavují pacienty vyššímu riziku závažných plicních stavů, jako je zápal plic,“ uvedl zdravotní ústav.

Ideální čas přestat

Lékařské společnosti kuřáky cigaret vyzvaly, aby využili současnou situaci k tomu se svým zlozvykem přestat. „Okamžitě začne klesat riziko akutního onemocnění srdce a cév, tedy srdečního infarktu či mozkové mrtvice, riziko akutních problémů s chronickou plicní nemocí či astmatických záchvatů, naopak se zvýší vaše obranyschopnost,“ uvedli.

S nadsázkou vyzvali kuřáky, aby nechali místa na jednotkách intenzivní péče a síly zdravotníků pacientům s COVID-19.

Tato nemoc má vážnější průběh u seniorů, častěji potřebují hospitalizaci nebo intenzivní péči s pomocí přístrojů na podporu dýchání. Mezi 40 českými oběťmi nového typu koronaviru byli jen čtyři lidé mladší 60 let.

Kuřáci a senioři jsou jedna skupina

„Největší množství cigaret u nás spotřebují senioři ve věku 65 a více let, přes 11 procent z nich vykouří více než 25 cigaret denně,“ uvedli autoři průzkumu Česko v datech, který letos v lednu porovnával spotřebu cigaret v různých zemích. V celé populaci je 54 procent celoživotních nekuřáků, naopak pětina lidí kouří denně, asi sedm procent příležitostně. Bývalých kuřáků je asi 17 procent Čechů.

Téměř pětina úmrtí v ČR se podle odhadů připisuje kouření cigaret. Náklady na léčbu nemocí vyvolaných tímto zlozvykem pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.