Část nakažených koronavirem má neurologické potíže, ukazují případy po celém světě

Menší část nakažených novým koronavirem vykazuje neurologické potíže včetně zmatení, záchvatů či mrtvice. Takové symptomy u některých pacientů hlásí podle listu The New York Times (NYT) lékaři v mnoha zemích. Typickými příznaky nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, jsou kašel, horečka a potíže s dýcháním. Vědci také zaznamenali neobvyklé symptomy v podobě ztráty čichu a chuti či srdečních potíží.

Na počátku března přišel na pohotovost ve floridském městě Boca Raton 74letý muž, který si stěžoval na kašel a horečku. Rentgen nicméně vyloučil zápal plic, proto lékaři poslali pacienta domů. Druhý den ho příbuzní do nemocnice přivezli znovu, neboť horečka se ještě zvýšila. Pacient měl potíže s dechem, lékařům ale nebyl schopen sdělit své jméno a vysvětlit, co ho trápí, neboť nedokázal promluvit.

Senior, který se vedle chronické plicní choroby potýkal s Parkinsonovou nemocí, se jen trhaně oháněl rukama a nohama a zdálo se, že ho postihl záchvat. Následně u něj byla potvrzena nemoc COVID-19.

V úterý lékaři v Detroitu zaznamenali další nezvyklý případ nemoci COVID-19, nakaženou je zhruba padesátiletá zaměstnankyně aerolinií. Byla zmatená a stěžovala si na bolest hlavy. Jméno dokázala sdělit, postupně ale přestávala reagovat. Vyšetření následně odhalilo v části mozku abnormální otoky a záněty a také odumírání části buněk. Lékaři u ženy diagnostikovali akutní nekrotizující encefalopatii, která je vzácnou komplikací v případě chřipek a jiných virových infekcí.

Důkazy z celého světa

Podobné případy doprovázející pandemii nemoci COVID-19 ohlásili i lékaři v Itálii a dalších zemích. U některých pacientů byly zaznamenány blouznivé stavy ještě před tím, než se u nich objevily horečky a potíže s dýcháním, uvedl lékař Alessandro Padovani z univerzitní kliniky v italské Brescii, kde byla zprovozněna zvláštní lůžka pro pacienty nakažené koronavirem s neurologickými komplikacemi.

Pacienti s encefalopatií jsou zmatení, neteční a mohou se jevit i otřeseně, chovat se podivně, zírat do prostoru a trpět záchvaty vyžadujícími okamžitou péči. Experti při takových stavech varují ošetřující lékaře, aby měli na paměti, že tito pacienti mohou být nakažení, proto musí sami sebe chránit před infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 8 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...