Lední medvědi se stále častěji mění v kanibaly, hlásí ruští vědci

Ruští vědci zaznamenávají v posledních letech stále více případů kanibalismu mezi ledními medvědy. Zda to souvisí pouze s klimatickými změnami, není podle Severcovova ústavu ekologie a evoluce jasné.

 „V některých ročních obdobích se nedostává potravy. To pak větší samci napadají samice s mladými,“ uvedl Ilja Mordvincev z ruského Severcovova ústavu. Běžně lední medvědi loví na zamrzlých mořích ploutvonožce, jako jsou tuleni. Protože ale Severní ledový oceán nyní dostatečně nezamrzá, vydávají se medvědi hledat potravu na pevninu.

V posledních měsících se v řadě případů stalo, že se tyto šelmy přiblížily k lidským obydlím, a podle Mordvinceva k tomu dochází stále častěji.

Vědec se domnívá, že medvědi se přizpůsobují rostoucím teplotám, což vede i k případům kanibalismu. K pojídání se navzájem u medvědů vždy docházelo, nynější nárůst je ale podle ruského experta důvod k obavám.

Člověk proti medvědovi

Někteří odborníci to vysvětlují i tím, že jak se rozšiřuje lidská populace do teritorií obývaných medvědy, uniká kanibalismus hůře lidské pozornosti. „Dříve nebylo v Arktidě tolik lidí, aby mohli tolik případů kanibalismu zaznamenat. Nyní taková upozornění nechodí jen od vědců,“ dodal Mordvincev, který zmínil hlášení od těžařů či vojáků. Konkrétní čísla ale nezmínil.

Zdravotní stav ledních medvědů v Rusku hodnotí Mordvincev jako dobrý, ve sledovaných regionech nebyl nalezen žádný mrtvý kus, který by vykazoval jako příčinu úhynu vyčerpání.

Osud medvědů

Historicky se něco podobného stalo také u evropských medvědů hnědých. V minulosti šlo o masožravé obyvatele nížin, jak je ale začínal ovládat člověk, museli medvědi před jeho vlivem ustupovat do stále vzdálenějších oblastí, zejména pak do hor.

Protože v nových oblastech neměli kvůli nedostatku rostlin dostatek kořisti, změnili i stravu. Kvůli tomu dnes většina evropských medvědů žije spíše v horách a většinu jejich potravy tvoří rostliny, masem si přilepšují jen občas.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 18 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...