Lední medvědi se stále častěji mění v kanibaly, hlásí ruští vědci

Ruští vědci zaznamenávají v posledních letech stále více případů kanibalismu mezi ledními medvědy. Zda to souvisí pouze s klimatickými změnami, není podle Severcovova ústavu ekologie a evoluce jasné.

 „V některých ročních obdobích se nedostává potravy. To pak větší samci napadají samice s mladými,“ uvedl Ilja Mordvincev z ruského Severcovova ústavu. Běžně lední medvědi loví na zamrzlých mořích ploutvonožce, jako jsou tuleni. Protože ale Severní ledový oceán nyní dostatečně nezamrzá, vydávají se medvědi hledat potravu na pevninu.

V posledních měsících se v řadě případů stalo, že se tyto šelmy přiblížily k lidským obydlím, a podle Mordvinceva k tomu dochází stále častěji.

Vědec se domnívá, že medvědi se přizpůsobují rostoucím teplotám, což vede i k případům kanibalismu. K pojídání se navzájem u medvědů vždy docházelo, nynější nárůst je ale podle ruského experta důvod k obavám.

Člověk proti medvědovi

Někteří odborníci to vysvětlují i tím, že jak se rozšiřuje lidská populace do teritorií obývaných medvědy, uniká kanibalismus hůře lidské pozornosti. „Dříve nebylo v Arktidě tolik lidí, aby mohli tolik případů kanibalismu zaznamenat. Nyní taková upozornění nechodí jen od vědců,“ dodal Mordvincev, který zmínil hlášení od těžařů či vojáků. Konkrétní čísla ale nezmínil.

Zdravotní stav ledních medvědů v Rusku hodnotí Mordvincev jako dobrý, ve sledovaných regionech nebyl nalezen žádný mrtvý kus, který by vykazoval jako příčinu úhynu vyčerpání.

Osud medvědů

Historicky se něco podobného stalo také u evropských medvědů hnědých. V minulosti šlo o masožravé obyvatele nížin, jak je ale začínal ovládat člověk, museli medvědi před jeho vlivem ustupovat do stále vzdálenějších oblastí, zejména pak do hor.

Protože v nových oblastech neměli kvůli nedostatku rostlin dostatek kořisti, změnili i stravu. Kvůli tomu dnes většina evropských medvědů žije spíše v horách a většinu jejich potravy tvoří rostliny, masem si přilepšují jen občas.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Červi i „pavouci“. Vědci popsali hlubiny moře, do nichž chtějí proniknout těžaři

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.
před 1 hhodinou

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 1 hhodinou

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 23 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...