Olomoucký botanik objevil na Borneu nový druh masožravé rostliny

Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech na ostrově, řadí se tedy mezi poměrně vzácné druhy. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa.

Martin Dančák novou láčkovku objevil náhodně, když se v roce 2008 vypravil do horských oblastí ve vnitrozemí Bornea. „Tehdy jsem však nerozpoznal, že se jedná o nový a dosud nepopsaný druh. Přišli na to až později zahraniční kolegové, kteří podnikli expedici na tajemnou horu Kemul v indonéské části Bornea,“ uvedl Dančák.

Hora Kemul se nachází ve velmi odlehlé oblasti ostrova, je izolovaná od okolí a pro člověka obtížně přístupná. „Kolegům se však podařilo na tuto horu vylézt a objevili tam stejnou láčkovku jako já. Rostla tam s jejím blízce příbuzným druhem, se kterým byla dříve zaměňována. Kolegové si všimli, že jsou to velmi rozdílné rostliny, a že se tedy jedná o nový a nepopsaný druh láčkovky,“ popsal Martin Dančák.

Unikátní rostlina

Pro nový druh Nepenthes fractiflexa je typické, že má lodyhu velmi výrazně křídlatou, což u většiny láčkovek nebývá zvykem. Je také zajímavá tvarem a zbarvením pastí. „Láčkovky mají nápadné konvičky s víčkem, často hodně barevné. Tento druh má ale konvičky méně barevné. Dokonce jsem letos na Borneu viděl jednu populaci, která měla konvičky čistě zelené, což je velmi zajímavé,“ doplnil ekolog.

Nově popsané láčkovky rostou v horské vegetaci. Většina lokalit se nachází ve výškách kolem 1500 metrů nad mořem a více. „Rostou obvykle v otevřenější, spíše křovinatější vegetaci. Není to tedy druh, který by měl v oblibě třeba lesy nebo stinné biotopy,“ dodal Dančák.

Láčkovka Nepenthes fractiflexa je po delší době nově popsaný druh láčkovky z Bornea. Botanici nyní evidují přibližně 170 druhů láčkovek, přičemž na Borneu roste druhů téměř 40. „Určitě to není poslední druh láčkovky, který bude na Borneu objeven. Už teď víme o dalším novém druhu, který je ale zatím nepopsaný. To si necháváme na příště,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 14 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...