Na Evropu míří bouře Dennis. Británii přinese až patnáctimetrové vlny a ovlivní i počasí v Česku

V Česku se ještě ani nespočítaly škody po bouři Sabina a nad Atlantikem už vzniká další, pro západ Evropy možná ještě hrozivější bouřkový systém. Evropské i americké meteomodely se shodují, že by mohl být tím nejprudším za celou zimní sezonu na západním pobřeží našeho kontinentu.

Níží, které se rapidně a bouřlivě prohlubují nad americkým pobřežím Atlantského oceánu a pak míří na západ do Evropy i s pořádně turbulentním počasím, vzniká jen pár za rok. Ten letošní v nich ale možná bude rekordmanem. A v počtu takových „bombových cyklón“ může být výjimečná i letošní zima. 

Už od středy se zvedají na západě Britských ostrovů desetimetrové oceánské vlny a ještě vyšší mohou následovat ve čtvrtek a v pátek. Nad Newfoundlandem se totiž formuje nová „bombová“ tlaková níže. Zatím nejnižší tlak 996 hektopascalů do čtvrtečního večera nejspíš klesne na hodnoty kolem 935. To by znamenalo za 36 hodin pokles tlaku o více než šedesát hektopascalů, přitom běžné kolísání za celý týden je průměrně patnáct.

Nahrávám video
Události: Taťána Míková o bouři Dennis
Zdroj: ČT24

Tím pokles tlaku zřejmě neskončí: níže, pro kterou západoevropský systém pojmenování nebezpečných bouří chystá pravděpodobně jméno Dennis, může mít v závěru týdne tlak ve svém centru 915 až 920 hektopascalů, a to už může znamenat nový rekordně nízký tlak vzduchu v historii Evropy. Zatím nejnižší hodnotu v Evropě změřili 2. prosince 1929 na jihozápadě Islandu v Heimaey: 920 hektopascalů.

Předpověď výše vln:

Vítr, který může bouře Dennis vyvinout, dosahuje v nárazech víc než dvou set kilometrů v hodině. Takovými hodnotami se spíš chlubí malé, ale zato hluboké tropické tlakové níže: hurikány, tajfuny a cyklóny. Ty nejprudší poryvy naštěstí zůstanou spíše nad vodami Atlantiku. Přitom pozoruhodný je v tomto případě i obrovský plošný rozsah níže.

Každopádně letecký provoz nad Britskými ostrovy, Islandem a západní Skandinávií může zaznamenat ve druhé polovině týdne dost výpadků a s komplikacemi počítá i námořní doprava v severním Atlantiku.  

Dopady na počasí budou i v Česku

Začátkem příštího týdne se vrátí v souvislosti s tímto meteorologickým jevem teplejší počasí do Evropy a na jihovýchod USA, ale na severozápadě Spojených států se zase ukáže studený vzduch:

S malými přestávkami, kdy na den nebo dva dojde ochlazení i do střední Evropy, bude v tuzemsku až do konce února převládat spíš teplo. 

Předpověď počasí na sedm dní
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za dvacet miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.
před 2 hhodinami

Změny klimatu mohou českým zemědělcům pomoci, ukazuje výzkum. Nutná je ale příprava

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
před 5 hhodinami

Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.
před 6 hhodinami

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
před 7 hhodinami
Načítání...