Řecký vědec v Brně díky prestižnímu grantu propojí biomedicínu a umělou inteligenci

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Alexiou je bioinformatik a vyvíjí technologie strojového učení aplikovatelné v biomedicíně. Před příchodem do Brna působil na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Zabýval se tam bioinformatickou analýzou sekvenování dat různých proteinů vázajících ribonukleovou kyselinu. CEITEC si Řeka vybral v mezinárodním otevřeném řízení s cílem doplnit portfolio výzkumných témat.

Takzvaný instalační grant EMBO doplňuje rozpočet výzkumné skupiny na tři až pět let. Jeho největším benefitem je ale to, že se vědec stane součástí oficiální sítě mladých výzkumníků Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO).

Výzkum na evropské úrovni

„Tento grant zajistí nejen finanční stabilitu mé laboratoře během prvních pár kritických let existence, ale hlavně umožní představit výsledky naší vědecké práce elitě evropského výzkumu díky zapojení do sítě mladých vědců, kteří tento prestižní EMBO grant také získali,“ uvedl Alexiou.

Jádrem jeho výzkumu je výklad složitých biologických jevů pomocí strojového učení a umělých nervových sítí. „Jsem přesvědčen, že rychlé navýšení experimentálních dat z masivního paralelního sekvenování lze elegantně využít právě používáním technologií strojového učení,“ nastínil.

V Brně buduje interdisciplinární tým. „Snažíme se vychovat nový typ vědce s velmi silnou základnou znalostí z oblasti informatiky a genomiky schopného porozumět jak biologickým jevům, tak i algoritmům. Protože takový typ vědce bude schopen rychleji přenést poznatky z teoretické informatiky do uplatnitelných lékařských aplikací,“ popsal Alexiou.

Druhý grant EMBO putující do Česka získal Peter Dráber z institutu BIOCEV. Zbývajících sedm grantů míří do Polska, Portugalska a Turecka. Účelem grantu je podporovat mezinárodní mobilitu a pomoci mladým vědcům při zakládání vlastní laboratoře v zemích, pro které je někdy těžké soupeřit s velkými, štědře financovanými výzkumnými centry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.