Řecký vědec v Brně díky prestižnímu grantu propojí biomedicínu a umělou inteligenci

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Alexiou je bioinformatik a vyvíjí technologie strojového učení aplikovatelné v biomedicíně. Před příchodem do Brna působil na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Zabýval se tam bioinformatickou analýzou sekvenování dat různých proteinů vázajících ribonukleovou kyselinu. CEITEC si Řeka vybral v mezinárodním otevřeném řízení s cílem doplnit portfolio výzkumných témat.

Takzvaný instalační grant EMBO doplňuje rozpočet výzkumné skupiny na tři až pět let. Jeho největším benefitem je ale to, že se vědec stane součástí oficiální sítě mladých výzkumníků Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO).

Výzkum na evropské úrovni

„Tento grant zajistí nejen finanční stabilitu mé laboratoře během prvních pár kritických let existence, ale hlavně umožní představit výsledky naší vědecké práce elitě evropského výzkumu díky zapojení do sítě mladých vědců, kteří tento prestižní EMBO grant také získali,“ uvedl Alexiou.

Jádrem jeho výzkumu je výklad složitých biologických jevů pomocí strojového učení a umělých nervových sítí. „Jsem přesvědčen, že rychlé navýšení experimentálních dat z masivního paralelního sekvenování lze elegantně využít právě používáním technologií strojového učení,“ nastínil.

V Brně buduje interdisciplinární tým. „Snažíme se vychovat nový typ vědce s velmi silnou základnou znalostí z oblasti informatiky a genomiky schopného porozumět jak biologickým jevům, tak i algoritmům. Protože takový typ vědce bude schopen rychleji přenést poznatky z teoretické informatiky do uplatnitelných lékařských aplikací,“ popsal Alexiou.

Druhý grant EMBO putující do Česka získal Peter Dráber z institutu BIOCEV. Zbývajících sedm grantů míří do Polska, Portugalska a Turecka. Účelem grantu je podporovat mezinárodní mobilitu a pomoci mladým vědcům při zakládání vlastní laboratoře v zemích, pro které je někdy těžké soupeřit s velkými, štědře financovanými výzkumnými centry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...