Řecký vědec v Brně díky prestižnímu grantu propojí biomedicínu a umělou inteligenci

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Alexiou je bioinformatik a vyvíjí technologie strojového učení aplikovatelné v biomedicíně. Před příchodem do Brna působil na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Zabýval se tam bioinformatickou analýzou sekvenování dat různých proteinů vázajících ribonukleovou kyselinu. CEITEC si Řeka vybral v mezinárodním otevřeném řízení s cílem doplnit portfolio výzkumných témat.

Takzvaný instalační grant EMBO doplňuje rozpočet výzkumné skupiny na tři až pět let. Jeho největším benefitem je ale to, že se vědec stane součástí oficiální sítě mladých výzkumníků Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO).

Výzkum na evropské úrovni

„Tento grant zajistí nejen finanční stabilitu mé laboratoře během prvních pár kritických let existence, ale hlavně umožní představit výsledky naší vědecké práce elitě evropského výzkumu díky zapojení do sítě mladých vědců, kteří tento prestižní EMBO grant také získali,“ uvedl Alexiou.

Jádrem jeho výzkumu je výklad složitých biologických jevů pomocí strojového učení a umělých nervových sítí. „Jsem přesvědčen, že rychlé navýšení experimentálních dat z masivního paralelního sekvenování lze elegantně využít právě používáním technologií strojového učení,“ nastínil.

V Brně buduje interdisciplinární tým. „Snažíme se vychovat nový typ vědce s velmi silnou základnou znalostí z oblasti informatiky a genomiky schopného porozumět jak biologickým jevům, tak i algoritmům. Protože takový typ vědce bude schopen rychleji přenést poznatky z teoretické informatiky do uplatnitelných lékařských aplikací,“ popsal Alexiou.

Druhý grant EMBO putující do Česka získal Peter Dráber z institutu BIOCEV. Zbývajících sedm grantů míří do Polska, Portugalska a Turecka. Účelem grantu je podporovat mezinárodní mobilitu a pomoci mladým vědcům při zakládání vlastní laboratoře v zemích, pro které je někdy těžké soupeřit s velkými, štědře financovanými výzkumnými centry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 13 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...