Co už umíme v Česku vyléčit: největší lékařské objevy roku

Nadějný lék pro pacienty s cystickou fibrózou, první převoz tlukoucího srdce, první dítě narozené ženě s transplantovanou dělohou i první transplantace obličeje pro Afroameričana – i to jsou vědecké úspěchy, na kterých se podíleli čeští odborníci v letošním roce.

Operace štítné žlázy přes dutinu ústní
Zdroj: FN Brno

Rok 2019 pomohl výrazně lidstvu posunout schopnosti léčit i problémy, které byly až doposud zcela smrtící. A na řadě přelomových změn v medicíně v roce 2019 se podíleli i Češi.

Lék na cystickou fibrózu

Cystickou fibrózu způsobuje chyba v naší DNA. Pacientům se v plicích ukládá hustý hlen, který tělo nedokáže zředit, a tak se ho zbavit. Proto mají nemocní problémy s dýcháním. A navíc se v plicích vytváří ideální podmínky pro nebezpečné bakterie – často takové, na které špatně účinkují antibiotika. Cystickou fibrózou, známou také jako nemoc slaných dětí, u nás trpí přes 600 lidí.

Video Lék na cystickou fibrózu
video

Lék na cystickou fibrózu

Zdroj: ČT24

Nadějí je lék, který byl v říjnu schválen ve Spojených státech a který by měl pomoct většině nemocných. Na klinické studii se podíleli i Češi. Přináší výsledky, které předčily veškerá očekávání, a pacientům léčba dobře zabírá.

I čeští pacienti se začali hned ptát. Tady jsou hlavní otázky a odpovědi:

  1. Bude lék dostupný i u nás? Výrobce říká, že na český trh chce vstoupit, a plánuje tak navázat na své starší léky, které už v Česku jsou. Požádal o licenci Evropskou lékovou agenturu a slibuje spolupráci s českými institucemi.
  2. Kdy by ho mohli čeští pacienti dostat? Podle ministerstva zdravotnictví a VZP rozhodne Evropská léková agentura o udělení licence na jaře 2020. A náměstek ředitele VZP řekl, že lék bude pro české pacienty dostupný do léta 2020.
  3. Kolik bude stát? Náměstek ředitele VZP řekl, že pojišťovna už s výrobcem jedná a původní cena zhruba 7,25 milionu korun za roční léčbu by se mohla snížila asi na pět milionů korun.
  4. Budou muset něco doplácet sami pacienti? Ministerstvo zdravotnictví říká, že pacienti nebudou doplácet nic, lék bude plně hrazený pojišťovnou.

Narození dítěte ženě bez dělohy

V motolské nemocnici v Praze porodila první žena s transplantovanou dělohou. Sedmadvacetiletá matka podstoupila zákrok v roce 2017, chlapec se jí narodil ve čtvrtek 29. srpna císařským řezem.

Dítě přišlo na svět v pětatřicátém týdnu těhotenství. Matka i novorozenec s porodní váhou 2740 gramů byli v pořádku. Transplantovanou dělohu lékaři pacientce ponechali pro možnost případného druhého těhotenství.

Video Události
video

První česká transplantace dělohy

„V České republice jde o historicky první případ, kdy se u pacientky po transplantaci dělohy podařilo úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu,“ uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Daňková.

I když se v Česku několika ženám s transplantovanou dělohou už v minulosti podařilo otěhotnět, teprve tímto porodem se podařilo naplnit šestiletou snahu a očekávání unikátního projektu. Ten dává obrovskou naději všem pacientkám s chybějící dělohou přivést na svět vlastní zdravé dítě.

Převoz bijícího srdce

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka není počet operací dostatečný zejména kvůli chybějícím dárcům, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

Orgán určený k transplantaci cestuje ve sterilních obalech a v tepelně izolovaném boxu. Ihned po vyjmutí z těla dárce se vkládá do tří až pěti vrstev speciálního sterilního obalu. Na cestu k příjemci se pak ještě celý skryje v suchém ledu a uzavře v termoboxu.

Video 90’ ČT24 - Nová metoda pro transplantaci srdce
video

90′ ČT24: IKEM poprvé převážel bijící srdce k transplantaci

„Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.

Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. „Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit,“ řekl Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. „Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo,“ dodal.

Transplantace obličeje nejstaršímu pacientovi

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu transplantoval celý obličej dosud nejstaršímu pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal zároveň prvním Afroameričanem, který náročný zákrok podstoupil.

„Chtěl bych dobře artikulovat, abych mohl komunikovat. Rád bych si dal drink. A hlavně bych chtěl dát dceři pusu na tvář,“ přál si Chelsea těsně po operaci. Ta se uskutečnila už v červenci, výsledek ale nemocnice oznámila až nyní.

Video Události
video

Události: Transplantace tváře

V 68 letech byl Chelsea nejstarším pacientem, který náročný zákrok podstoupil. Zotavuje se pozoruhodně dobře. Do roka by mohl být schopen normálně mluvit, smát se nebo jíst. Jeho organismus však bude už doživotně oslabený umělým snižováním imunity, aby tělo darovanou tkáň neodmítlo.

První genetická léčba rakoviny

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů.

„Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě, kterému byl v léčbě mediastinálního velkobuněčného B lymfomu podán tento přípravek buněčné genové terapie,“ uvedl František Folber, vedoucí lékař programu CAR-T terapie na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy.

Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba.