Výzkumné organizace mají dostat více peněz na rozvoj, shodla se vláda a vědci

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum ve čtvrtek podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Signatáři memoranda jsou premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR (AV) Eva Zažímalová a šéf České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že instituce díky změně získají větší jistotu: „Je tam víc prostoru pro tvůrčí práci a méně nejistoty pro výzkumné organizace ve smyslu, že musí jenom soutěžit a papírovat.“

Pokud by postupný růst nedovolil stav státního rozpočtu, ukrojilo by se z účelové podpory výzkumu – tedy peněz, o které výzkumníci soutěží. Ze státního rozpočtu půjde nicméně příští rok na vědu, vývoj a inovace dosud rekordních 37 miliard korun a částka má růst i v dalších letech. 

Zažímalová si slibuje větší stabilitu

Zažímalová po podpisu memoranda řekla, že je příslibem stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci. Akademie věd si podle jejích slov v současnosti musí zhruba 60 procent rozpočtu vysoutěžit v grantech.

„Nic proti soutěži, ale pokud to dělá podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci v tom smyslu, že se ti nejlepší lidé neustále věnují administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na tu tvůrčí práci zbývá málo času,“ podotkla s tím, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například vědeckých ústavů Maxe Plancka v Německu, činí institucionální podpora 70 až 80 procent rozpočtu.

Akademie věd původně usilovala o pětiprocentní meziroční nárůst. „Kdyby k tomu došlo, tak bychom úrovně pětašedesáti až sedmdesáti procent, teď mluvím jen za Akademii věd, dosáhli za deset roků. Pokud to budou čtyři procenta, tak to bude za nějakých třináct až čtrnáct let.“

V textu memoranda je zmíněno také to, že se zástupci vědecké sféry mají podílet na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce i spolupráce s podnikatelským sektorem, postupném zavádění systému hodnocení podle Metodiky M17+ či podpoře polytechnického vzdělání. Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu z roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 15 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...