Výzkumné organizace mají dostat více peněz na rozvoj, shodla se vláda a vědci

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum ve čtvrtek podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Signatáři memoranda jsou premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR (AV) Eva Zažímalová a šéf České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že instituce díky změně získají větší jistotu: „Je tam víc prostoru pro tvůrčí práci a méně nejistoty pro výzkumné organizace ve smyslu, že musí jenom soutěžit a papírovat.“

Pokud by postupný růst nedovolil stav státního rozpočtu, ukrojilo by se z účelové podpory výzkumu – tedy peněz, o které výzkumníci soutěží. Ze státního rozpočtu půjde nicméně příští rok na vědu, vývoj a inovace dosud rekordních 37 miliard korun a částka má růst i v dalších letech. 

Zažímalová si slibuje větší stabilitu

Zažímalová po podpisu memoranda řekla, že je příslibem stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci. Akademie věd si podle jejích slov v současnosti musí zhruba 60 procent rozpočtu vysoutěžit v grantech.

„Nic proti soutěži, ale pokud to dělá podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci v tom smyslu, že se ti nejlepší lidé neustále věnují administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na tu tvůrčí práci zbývá málo času,“ podotkla s tím, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například vědeckých ústavů Maxe Plancka v Německu, činí institucionální podpora 70 až 80 procent rozpočtu.

Akademie věd původně usilovala o pětiprocentní meziroční nárůst. „Kdyby k tomu došlo, tak bychom úrovně pětašedesáti až sedmdesáti procent, teď mluvím jen za Akademii věd, dosáhli za deset roků. Pokud to budou čtyři procenta, tak to bude za nějakých třináct až čtrnáct let.“

V textu memoranda je zmíněno také to, že se zástupci vědecké sféry mají podílet na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce i spolupráce s podnikatelským sektorem, postupném zavádění systému hodnocení podle Metodiky M17+ či podpoře polytechnického vzdělání. Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu z roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 1 hhodinou

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
před 18 hhodinami

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
před 23 hhodinami

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
včera v 10:39

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
včera v 09:00

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
včera v 06:30

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
11. 2. 2026
Načítání...