Dinosaury trápily pravěké vši, zjistili vědci

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Přestože dinosauři pravěkému světu dominovali, podle nového zjištění je trápili miniaturní parazité. Důkazem je nález starých fosilií, které obsahovaly dvě dinosauří pera s hmyzem podobným současným vším. Na jednom z nich byly dokonce stopy po okusování. 

Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že už zhruba před sto miliony roky žili parazité živící se peřím. Dřívější nálezy byly totiž o více než padesát milionů let mladší. Peří přitom někteří dinosauři i pravěcí ptáci měli běžně.

„Jedná se o první důkaz, že opeření dinosauři skutečně trpěli parazity, kteří se živili jejich peřím,“ poznamenal jeden z autorů studie Čchun Ši z čínské Capital Normal University.  

Drobní bezkřídlí paraziti

Vědci analyzovali dvě pera, která byla dlouhá 1,2 milimetru a 13,6 milimetru. Minimálně jedno z nich patřilo dinosauřímu druhu pennaraptoran.

Zakonzervovaní paraziti, kterých vědci napočítali dohromady deset, nebyli ještě dospělí. Konkrétně se nacházeli ve stadiu nymfy. Měli drobná bezkřídlá těla o délce 0,14 až 0,23 milimetru, silnou pusu a nejméně čtyři zuby. V dospělosti mohl tento hmyz dorůst až do půl milimetru, což je srovnatelné s dnešními vešmi.

Samec současné vši dětské
Zdroj: WikiCommons

Velikost těchto pravěkých vší přitom výzkumníky překvapila. „Na základě našich dřívějších studií fosilií pravěkých blech jsme si mysleli, že vši z této doby budou větší než jejich současní nástupci. Ukázalo se ale, že byly velmi malé,“ poznamenal Ši.

To, jak je hmyz malý, může podle Šiho zdůvodňovat, proč se tito paraziti doposud nenašli ve zkamenělých otiscích dinosaurů. I ve starém jantaru je ale objev vzácný. Profesor Ši uvedl, že než spolu s kolegy na pravěké vši narazili, prozkoumali kolem tisíce fosilií s ptačím či dinosauřím peřím.  

Nejen pravši, ale i praklíšťata

Michael Benton, profesor paleontologie obratlovců z University of Bristol, výsledky studie přivítal. Poškození dinosauřího peří bylo podle něj podobné jako to od dnešních vší. Výzkum ukazuje, že se vši vyvíjely společně s peřím, dodal.  

Vši ovšem nepředstavovaly jediné parazity, kteří pravěká zvířata trápili. Dřívější výzkum například poukázal na existenci pravěkých klíšťat sajících krev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 18 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.