Přestože dinosauři pravěkému světu dominovali, podle nového zjištění je trápili miniaturní parazité. Důkazem je nález starých fosilií, které obsahovaly dvě dinosauří pera s hmyzem podobným současným vším. Na jednom z nich byly dokonce stopy po okusování.
Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že už zhruba před sto miliony roky žili parazité živící se peřím. Dřívější nálezy byly totiž o více než padesát milionů let mladší. Peří přitom někteří dinosauři i pravěcí ptáci měli běžně.
„Jedná se o první důkaz, že opeření dinosauři skutečně trpěli parazity, kteří se živili jejich peřím,“ poznamenal jeden z autorů studie Čchun Ši z čínské Capital Normal University.
Drobní bezkřídlí paraziti
Vědci analyzovali dvě pera, která byla dlouhá 1,2 milimetru a 13,6 milimetru. Minimálně jedno z nich patřilo dinosauřímu druhu pennaraptoran.
Zakonzervovaní paraziti, kterých vědci napočítali dohromady deset, nebyli ještě dospělí. Konkrétně se nacházeli ve stadiu nymfy. Měli drobná bezkřídlá těla o délce 0,14 až 0,23 milimetru, silnou pusu a nejméně čtyři zuby. V dospělosti mohl tento hmyz dorůst až do půl milimetru, což je srovnatelné s dnešními vešmi.
To, jak je hmyz malý, může podle Šiho zdůvodňovat, proč se tito paraziti doposud nenašli ve zkamenělých otiscích dinosaurů. I ve starém jantaru je ale objev vzácný. Profesor Ši uvedl, že než spolu s kolegy na pravěké vši narazili, prozkoumali kolem tisíce fosilií s ptačím či dinosauřím peřím.
Nejen pravši, ale i praklíšťata
Michael Benton, profesor paleontologie obratlovců z University of Bristol, výsledky studie přivítal. Poškození dinosauřího peří bylo podle něj podobné jako to od dnešních vší. Výzkum ukazuje, že se vši vyvíjely společně s peřím, dodal.
Vši ovšem nepředstavovaly jediné parazity, kteří pravěká zvířata trápili. Dřívější výzkum například poukázal na existenci pravěkých klíšťat sajících krev.
