Dinosaury trápily pravěké vši, zjistili vědci

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Přestože dinosauři pravěkému světu dominovali, podle nového zjištění je trápili miniaturní parazité. Důkazem je nález starých fosilií, které obsahovaly dvě dinosauří pera s hmyzem podobným současným vším. Na jednom z nich byly dokonce stopy po okusování. 

Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že už zhruba před sto miliony roky žili parazité živící se peřím. Dřívější nálezy byly totiž o více než padesát milionů let mladší. Peří přitom někteří dinosauři i pravěcí ptáci měli běžně.

„Jedná se o první důkaz, že opeření dinosauři skutečně trpěli parazity, kteří se živili jejich peřím,“ poznamenal jeden z autorů studie Čchun Ši z čínské Capital Normal University.  

Drobní bezkřídlí paraziti

Vědci analyzovali dvě pera, která byla dlouhá 1,2 milimetru a 13,6 milimetru. Minimálně jedno z nich patřilo dinosauřímu druhu pennaraptoran.

Zakonzervovaní paraziti, kterých vědci napočítali dohromady deset, nebyli ještě dospělí. Konkrétně se nacházeli ve stadiu nymfy. Měli drobná bezkřídlá těla o délce 0,14 až 0,23 milimetru, silnou pusu a nejméně čtyři zuby. V dospělosti mohl tento hmyz dorůst až do půl milimetru, což je srovnatelné s dnešními vešmi.

Samec současné vši dětské
Zdroj: WikiCommons

Velikost těchto pravěkých vší přitom výzkumníky překvapila. „Na základě našich dřívějších studií fosilií pravěkých blech jsme si mysleli, že vši z této doby budou větší než jejich současní nástupci. Ukázalo se ale, že byly velmi malé,“ poznamenal Ši.

To, jak je hmyz malý, může podle Šiho zdůvodňovat, proč se tito paraziti doposud nenašli ve zkamenělých otiscích dinosaurů. I ve starém jantaru je ale objev vzácný. Profesor Ši uvedl, že než spolu s kolegy na pravěké vši narazili, prozkoumali kolem tisíce fosilií s ptačím či dinosauřím peřím.  

Nejen pravši, ale i praklíšťata

Michael Benton, profesor paleontologie obratlovců z University of Bristol, výsledky studie přivítal. Poškození dinosauřího peří bylo podle něj podobné jako to od dnešních vší. Výzkum ukazuje, že se vši vyvíjely společně s peřím, dodal.  

Vši ovšem nepředstavovaly jediné parazity, kteří pravěká zvířata trápili. Dřívější výzkum například poukázal na existenci pravěkých klíšťat sajících krev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 8 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 10 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 13 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 15 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 17 hhodinami

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za dvacet miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.
24. 3. 2026
Načítání...