Vědci objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby. Patří obětem moru a hladomoru

Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby s oběťmi moru a hladomoru. Jejich zbytky byly i pod jednou ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí, kterou letos restaurátoři rozebrali. Celkově již počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34, což je evropský unikát, řekl novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu.

Po odkrytí cihlové podlahy pod pyramidou archeologové objevili nejspodnější část hromadných hrobů. „Provedli jsme tam archeologický výzkum. Zjistili jsme, že žádné hroby z doby existence kostnice tam nejsou. Naopak jsou tam zbytky nejhlubší dochované části dvou dalších hromadných hrobů obětí moru a hladomoru, které tady máme všude kolem kostnice,“ uvedl Frolík.

Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být ty starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.

Nahrávám video

Víc než v Londýně

Minimálně ve čtyřech hromadných hrobech jsou podle Frolíka oběti hladomoru a v 11 pozdější morové epidemie. Zbytek musejí odborníci ještě prozkoumat. „Je to evropsky unikátní, protože dohromady z těch hromadných hrobů máme asi dvanáct set nebožtíků. Mám pocit, že předtím největší počet jednoznačných obětí moru je Londýn s asi sedmi sty, takže máme i trošku víc. A především všude se muselo velmi klopotně přírodovědeckými metodami dospět k tomu, jestli jsou to opravdu oběti moru, nebo nějaké jiné epidemie. My to víme dopředu na základě kombinace archeologie a historických pramenů,“ dodal Frolík.

Rekonstrukci kostnice sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si jich kostnici prohlédlo 426 tisíc, letos to zřejmě bude až půl milionu.

Renovace a rekonstrukce

Jedna z nejnavštěvovanějších památek středních Čech prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začali restaurátoři koncem loňského listopadu. Jednotlivé lebky a kosti ze severozápadní pyramidy uložili do 1500 krabic. Velká část byla poškozená.

Po renovaci bude unikátní věž opět sestavena, restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku. Hlavní projektant Vít Mlázovský však uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci podle něj udělali pouze obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali zbytky kostí. Restaurátoři budou muset zvolit jiný postup, aby věž déle vydržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...