Ketamin jako budoucí lék na alkoholismus? Látka může pomoct snížit chuť pít, tvrdí vědci

Ketamin, který je známý jako lék i rekreační droga, by v budoucnu mohl pomáhat alkoholikům v boji se závislostí. Upozornil na to experiment, jehož výsledky představil časopis  Nature Communications. Podle vědců totiž tato látka může narušit pozitivní vzpomínky, které rizikoví pijáci na alkoholické nápoje mají.

Pouhá jedna malá dávka ketaminu by mohla alkoholikům usnadnit cestu k abstinenci. Na možné využití této látky při léčbě alkoholismu nedávno upozornila skupina vědců z University College London.

Do jejich studie bylo zahrnuto 55 mužů a 35 žen. V průměru tito lidé vypili 34 půllitrů piva týdně, což pětinásobně překračuje doporučený limit. Nikomu z nich však lékaři oficiálně alkoholismus nediagnostikovali.

Experiment vypadal tak, že devadesátičlenné skupině vědci nejprve ukázali obrázky piva a jiných alkoholických nápojů. Při té příležitost je požádali, aby ohodnotili své nutkání se napít. Poté jim výzkumníci nabídli pivo. 

Ve druhé fázi studie pak tým vědců dobrovolníky rozdělil do tří skupin. U první se předchozí postup opakoval, avšak s tím rozdílem, že jim namísto piva byla nitrožilně podána malá dávka ketaminu.  

Proceduru následně výzkumníci zopakovali i u druhé skupiny, té však nitrožilně aplikovali lék, který měl pouze placebo efekt. Třetí skupině dobrovolníků pak podali malou dávku ketaminu, a to bez předchozí procedury.

Výrazné snížení konzumace alkoholu

Během následujících devíti měsíců se všem třem skupinám podařilo snížit spotřebu alkoholu. Největší zlepšení ale vědci zaznamenali u první skupiny zkoumaných, kterým ukazovali obrázky piva a následně jim nitrožilně podali ketamin.

Konzumace alkoholu se těmto lidem podařila v průměru snížit o polovinu, navíc měli více dní, kdy alkohol nepili vůbec. Snížilo se nejenom nutkání si alkoholické nápoje dát, ale také si je méně užívali. 

Podle autorů studie lze totiž ketamin využít k „přepisování“ vzpomínek, které souvisejí s pitím. „Jedná se o první ukázku velmi rozumného a dostupného přístupu,“ poznamenal podle BBC hlavní autor experimentu Ravi Das z University College London.

„Došlo k opravdu velkému poklesu, který vydržel celou dobu nebo se v následujících devíti měsících ještě lepšil. Překvapilo mě, jak efektivní to bylo,“ uvedl Das podle deníku The Guardian.  

Potřeba dalšího výzkumu

Autoři studie mají podle svých slov ambici zlepšit život lidí se závislostmi. Na dané téma je ale potřeba provést ještě další výzkum – experiment například chtějí zopakovat prostřednictvím klinické studie. 

Podle profesora psychologie Matta Fielda z University of Sheffield, který se studie neúčastnil, jsou dané výsledky „slibné“. Podotýká však, že do dalšího výzkumu by vědci měli zahrnout mnohem větší vzorek lidí. 

„Ketamin je návyková látka a je spojená s poškozením močového měchýře a rizikem nehod, proto musíme být opatrní k jeho využívání ve skupinách, které mají sklony k závislostem,“ upozornila profesorka psychofarmakologie Celia Morgan z University of Exeter, která se také studie neúčastnila.

„Je to však důležitá práce, která se snaží posunout výzkum o ketaminu a paměti kupředu,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...