Kyslík na Marsu zamotal vědcům hlavu. Nedokážou vysvětlit, proč ho na jaře přibývá

8 minut
Kyslík na Marsu
Zdroj: ČT24

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.

Experti z NASA zjistili, že množství kyslíku během jara a léta vzroste o třicet procent. Proč, to vědci netuší. Pracují zatím s dvěma možnostmi. Tou logičtější je geologická varianta, existuje ale i možnost, že je za změny zodpovědný život ve formě mikrobů.

Výsledky tohoto výzkumu pocházejí z téměř šesti pozemských (tří marsovských) let měření a zkoumání dat přístroje SAM, který je umístěný na spodní straně sondy Curiosity. Díky němu mohli experti zkoumat sezonní změny v plynech těsně nad povrchem planety v kráteru, kde Curiosity přistála. Závěry studie otiskl odborný žurnál JGR-Planets a obsáhle o nich informuje i samotná NASA.

Vozítko Curiosity na Marsu
Zdroj: ČT24

Na jaře kyslík přibývá, na podzim ubývá

Drtivou většinu plynného obalu Marsu tvoří oxid uhličitý, ale jsou v něm přítomné i další plyny – například molekulární dusík, argon, kyslík a také metan. Zatímco dusík a argon se chovaly přesně tak, jak vědci očekávali, kyslík je překvapil. Místo aby reagoval na to, jaký je tlak vzduchu, měnil se podle ročních období. Na severní polokouli planety ho přibývalo na jaře a na podzim jej zase začalo ubývat.

Všechny možné teorie, které vědci na vysvětlení těchto změn použili, selhaly. Podle poznatků, které NASA dosud o Marsu získala, by tyto procesy neměly být tak masivní.

Protože byly změny v množství kyslíku naměřené u povrchu Rudé planety, nabízí se, že nějak s povrchem souvisejí. Ani pro to ale nemají vědci důkazy. Na ještě větší problém narazili autoři studie, když se pokusili spočítat, proč na podzim kyslík zase mizí. Ani to totiž nedává smysl a nedá se to vysvětlit. Proces by měl trvat přes deset let, ve skutečnosti ale proběhl během několika týdnů.

Nevypočitatelný Mars

Sonda Curiosity navíc naměřila každou sezonu poněkud odlišné výsledky, pro každou sezonu bylo množství kyslíku jiné. Vypadá to, že něco vypouští kyslík na marsovský povrch a pak ho zase pohlcuje nebo odsává. Jedním z vysvětlení by mohl být masivní zdroj kyslíku poblíž povrchu – rezervoár tohoto plynu, který interaguje s tím, co se na planetě děje.

Pozoruhodné je, že podobně se podle ročních období mění i množství metanu. Vědci ovšem netuší, zda spolu oba procesy souvisí.

Mohlo by se jednat o život

Právě změny v úrovni metanu vědce fascinují již delší dobu – existuje sice několik chemických procesů, které by ho mohly z nitra planety uvolňovat, ve hře je ale i varianta, že tento plyn vzniká z mikrobů, kteří žijí pod povrchem Marsu.

Nový objev by mohl podle BBC této hypotéze nahrávat. Kyslík totiž – stejně jako metan – je produktem některých živých organismů; na Zemi typicky rostlin.

Vědci zatím nemají příliš důkazů, že by se mohlo jednat o projevy života, tuto možnost ale nemohou vyloučit. Řada jevů však uvažování o životě na Marsu komplikuje. U povrchu je například velmi silná radiace a také velká proměnlivost teplot. Známým formám života nic z toho nesvědčí.

„Se současnými nástroji, které na Marsu máme, neexistuje způsob, jak dokázat, že kyslík na jaře na Marsu produkují živé organismy. Některé nebiologické procesy vypadají velmi slibně, takže nejprve musíme vyloučit je, než začneme sledovat možný vliv života,“ uvedl pro BBC profesor Sushil Atreya, který je spoluautorem výzkumu.

Vědci ale doufají, že další generace přístrojů, které na Mars poletí, jim s vyřešením klíčové záhady pomohou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
před 39 mminutami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
před 12 hhodinami

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
před 18 hhodinami

Brněnská vědkyně objevila v Antarktidě neznámou bakterii

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
včera v 09:28

Astrofyzici z Masarykovy univerzity pomohli odhalit mezigalaktický vítr

Astrofyzici z brněnské Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který odhalil mezigalaktický vítr. Jejich objev přinesl nové informace nejen o takzvaném mezigalaktickém počasí, ale také o roli černých děr v galaktických atmosférách.
13. 2. 2025

Věstoničtí lovci mamutů si mohli zdobit tváře pravěkým piercingem

Portugalský archeolog tvrdí, že rozluštil záhadu, kterou vědci řeší už desítky let. Mnoho zubů na lidských kostrách z doby ledové má na sobě neobvyklé oděrky. Podle nové studie by za ně mohly být zodpovědné estetické úpravy podobné piercingu.
13. 2. 2025

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
13. 2. 2025
Načítání...