V rybích školkách u Havaje je sedmkrát víc plastů než ryb, ukázal výzkum

Plasty se dostávají do potravního řetězce neočekávanou cestou – skrze larvální stadium malých rybek velkých jako špendlíková hlavička. Umělých hmot je zřejmě na klíčových místech v oceánech mnohem víc, než se čekalo. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na rybí školky u Havajského souostroví.

Droboučké ryby ve stadiu larev se nejčastěji živí u mořské hladiny, tedy na místě, kde bývá nejvíc dostupné potravy. Ale ve stejném prostředí se také akumulují mikroplasty, které jsou podobně velké jako larvy. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném žurnálu PNAS je to problém, protože plastů je nyní na těchto místech sedmkrát víc než larev – a místo rybiček končí v žaludcích větších ryb kusy umělé hmoty.

„Jde o zřejmě nejzranitelnější stadium života ryb žijících v otevřených vodách,“ uvedla Anela Choyová, oceánografka ze Scrippsova institutu v Kalifornii. Na tomto výzkumu sice nepracovala, ale věnuje se dlouhodobě akumulaci plastů v mořských organismech.

Oceán plný plastu

Autoři této studie se rozhodli studovat larvální stadium ryb, ale po několika týdnech zjistili, že ve skutečnosti studují mikroplasty – ve vodě jich bylo totiž mnohokrát více než rybek. Larvální stadium ryb je přitom nesmírně důležité pro jejich další vývoj. „Víme o něm hrozně málo – co ryby dělají, čím se živí a jak vlastně najdou cestu od hladiny do míst, kde normálně žijí,“ popisuje Jonathan Whitney, který výzkum vedl.

Z dřívějších studií vyplývá, že plankton i další živiny se shromažďují v oblastech u hladiny, které pak slouží jako „školky“ pro mladé rybky. Whitney společně se svými kolegy studoval tyto školky u západního pobřeží Havaje. Výzkum trval tři roky; biologové během něj speciálními sítěmi odebrali vzorky od hladiny.

Našli v nich přes 11 tisíc rybek v larválním stadiu; jednalo se přitom o nejrůznějších druhy ryb z různých částí oceánu. To podle přírodovědců dokazuje, jak důležité jsou tyto oblasti pro správný vývoj řady rybích druhů. Sítě v těchto lokalitách zachytily osmkrát více ryb než v jejich okolí.

Už během počítání ryb se ale ukázalo, že ryby jsou přesto v sítích v menšině – nečekaně je mnohokrát převyšovaly mikroplasty. „Stačí pět minut výzkumu na první pohled křišťálově čisté vody a najdete v ní 10 tisíc kousků plastu,“ popsal Whitney.

Vědci zjistili, že osm procent larev zkonzumovalo mikroplasty o velikosti jejich kořisti. Podle Taylora to znamená velký problém – většina těchto rybek zemře, než dosáhne dospělosti, takže jsou velmi zranitelné. Když konzumují místo potravy plast, jejich zranitelnost to ještě zvyšuje.

Neexistuje sice zatím žádný přímý důkaz o tom, že by mikroplasty způsobovaly zdravotní komplikace, ale nepřímé dopady jsou jednoznačné: když si ryby plní útroby místo potravou umělou hmotou, chybí jim pak energie pro běžné životní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...