V rybích školkách u Havaje je sedmkrát víc plastů než ryb, ukázal výzkum

Plasty se dostávají do potravního řetězce neočekávanou cestou – skrze larvální stadium malých rybek velkých jako špendlíková hlavička. Umělých hmot je zřejmě na klíčových místech v oceánech mnohem víc, než se čekalo. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na rybí školky u Havajského souostroví.

Droboučké ryby ve stadiu larev se nejčastěji živí u mořské hladiny, tedy na místě, kde bývá nejvíc dostupné potravy. Ale ve stejném prostředí se také akumulují mikroplasty, které jsou podobně velké jako larvy. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném žurnálu PNAS je to problém, protože plastů je nyní na těchto místech sedmkrát víc než larev – a místo rybiček končí v žaludcích větších ryb kusy umělé hmoty.

„Jde o zřejmě nejzranitelnější stadium života ryb žijících v otevřených vodách,“ uvedla Anela Choyová, oceánografka ze Scrippsova institutu v Kalifornii. Na tomto výzkumu sice nepracovala, ale věnuje se dlouhodobě akumulaci plastů v mořských organismech.

Oceán plný plastu

Autoři této studie se rozhodli studovat larvální stadium ryb, ale po několika týdnech zjistili, že ve skutečnosti studují mikroplasty – ve vodě jich bylo totiž mnohokrát více než rybek. Larvální stadium ryb je přitom nesmírně důležité pro jejich další vývoj. „Víme o něm hrozně málo – co ryby dělají, čím se živí a jak vlastně najdou cestu od hladiny do míst, kde normálně žijí,“ popisuje Jonathan Whitney, který výzkum vedl.

Z dřívějších studií vyplývá, že plankton i další živiny se shromažďují v oblastech u hladiny, které pak slouží jako „školky“ pro mladé rybky. Whitney společně se svými kolegy studoval tyto školky u západního pobřeží Havaje. Výzkum trval tři roky; biologové během něj speciálními sítěmi odebrali vzorky od hladiny.

Našli v nich přes 11 tisíc rybek v larválním stadiu; jednalo se přitom o nejrůznějších druhy ryb z různých částí oceánu. To podle přírodovědců dokazuje, jak důležité jsou tyto oblasti pro správný vývoj řady rybích druhů. Sítě v těchto lokalitách zachytily osmkrát více ryb než v jejich okolí.

Už během počítání ryb se ale ukázalo, že ryby jsou přesto v sítích v menšině – nečekaně je mnohokrát převyšovaly mikroplasty. „Stačí pět minut výzkumu na první pohled křišťálově čisté vody a najdete v ní 10 tisíc kousků plastu,“ popsal Whitney.

Vědci zjistili, že osm procent larev zkonzumovalo mikroplasty o velikosti jejich kořisti. Podle Taylora to znamená velký problém – většina těchto rybek zemře, než dosáhne dospělosti, takže jsou velmi zranitelné. Když konzumují místo potravy plast, jejich zranitelnost to ještě zvyšuje.

Neexistuje sice zatím žádný přímý důkaz o tom, že by mikroplasty způsobovaly zdravotní komplikace, ale nepřímé dopady jsou jednoznačné: když si ryby plní útroby místo potravou umělou hmotou, chybí jim pak energie pro běžné životní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 15 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...