V rybích školkách u Havaje je sedmkrát víc plastů než ryb, ukázal výzkum

Plasty se dostávají do potravního řetězce neočekávanou cestou – skrze larvální stadium malých rybek velkých jako špendlíková hlavička. Umělých hmot je zřejmě na klíčových místech v oceánech mnohem víc, než se čekalo. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na rybí školky u Havajského souostroví.

Droboučké ryby ve stadiu larev se nejčastěji živí u mořské hladiny, tedy na místě, kde bývá nejvíc dostupné potravy. Ale ve stejném prostředí se také akumulují mikroplasty, které jsou podobně velké jako larvy. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném žurnálu PNAS je to problém, protože plastů je nyní na těchto místech sedmkrát víc než larev – a místo rybiček končí v žaludcích větších ryb kusy umělé hmoty.

„Jde o zřejmě nejzranitelnější stadium života ryb žijících v otevřených vodách,“ uvedla Anela Choyová, oceánografka ze Scrippsova institutu v Kalifornii. Na tomto výzkumu sice nepracovala, ale věnuje se dlouhodobě akumulaci plastů v mořských organismech.

Oceán plný plastu

Autoři této studie se rozhodli studovat larvální stadium ryb, ale po několika týdnech zjistili, že ve skutečnosti studují mikroplasty – ve vodě jich bylo totiž mnohokrát více než rybek. Larvální stadium ryb je přitom nesmírně důležité pro jejich další vývoj. „Víme o něm hrozně málo – co ryby dělají, čím se živí a jak vlastně najdou cestu od hladiny do míst, kde normálně žijí,“ popisuje Jonathan Whitney, který výzkum vedl.

Z dřívějších studií vyplývá, že plankton i další živiny se shromažďují v oblastech u hladiny, které pak slouží jako „školky“ pro mladé rybky. Whitney společně se svými kolegy studoval tyto školky u západního pobřeží Havaje. Výzkum trval tři roky; biologové během něj speciálními sítěmi odebrali vzorky od hladiny.

Našli v nich přes 11 tisíc rybek v larválním stadiu; jednalo se přitom o nejrůznějších druhy ryb z různých částí oceánu. To podle přírodovědců dokazuje, jak důležité jsou tyto oblasti pro správný vývoj řady rybích druhů. Sítě v těchto lokalitách zachytily osmkrát více ryb než v jejich okolí.

Už během počítání ryb se ale ukázalo, že ryby jsou přesto v sítích v menšině – nečekaně je mnohokrát převyšovaly mikroplasty. „Stačí pět minut výzkumu na první pohled křišťálově čisté vody a najdete v ní 10 tisíc kousků plastu,“ popsal Whitney.

Vědci zjistili, že osm procent larev zkonzumovalo mikroplasty o velikosti jejich kořisti. Podle Taylora to znamená velký problém – většina těchto rybek zemře, než dosáhne dospělosti, takže jsou velmi zranitelné. Když konzumují místo potravy plast, jejich zranitelnost to ještě zvyšuje.

Neexistuje sice zatím žádný přímý důkaz o tom, že by mikroplasty způsobovaly zdravotní komplikace, ale nepřímé dopady jsou jednoznačné: když si ryby plní útroby místo potravou umělou hmotou, chybí jim pak energie pro běžné životní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...