V rybích školkách u Havaje je sedmkrát víc plastů než ryb, ukázal výzkum

Plasty se dostávají do potravního řetězce neočekávanou cestou – skrze larvální stadium malých rybek velkých jako špendlíková hlavička. Umělých hmot je zřejmě na klíčových místech v oceánech mnohem víc, než se čekalo. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na rybí školky u Havajského souostroví.

Droboučké ryby ve stadiu larev se nejčastěji živí u mořské hladiny, tedy na místě, kde bývá nejvíc dostupné potravy. Ale ve stejném prostředí se také akumulují mikroplasty, které jsou podobně velké jako larvy. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném žurnálu PNAS je to problém, protože plastů je nyní na těchto místech sedmkrát víc než larev – a místo rybiček končí v žaludcích větších ryb kusy umělé hmoty.

„Jde o zřejmě nejzranitelnější stadium života ryb žijících v otevřených vodách,“ uvedla Anela Choyová, oceánografka ze Scrippsova institutu v Kalifornii. Na tomto výzkumu sice nepracovala, ale věnuje se dlouhodobě akumulaci plastů v mořských organismech.

Oceán plný plastu

Autoři této studie se rozhodli studovat larvální stadium ryb, ale po několika týdnech zjistili, že ve skutečnosti studují mikroplasty – ve vodě jich bylo totiž mnohokrát více než rybek. Larvální stadium ryb je přitom nesmírně důležité pro jejich další vývoj. „Víme o něm hrozně málo – co ryby dělají, čím se živí a jak vlastně najdou cestu od hladiny do míst, kde normálně žijí,“ popisuje Jonathan Whitney, který výzkum vedl.

Z dřívějších studií vyplývá, že plankton i další živiny se shromažďují v oblastech u hladiny, které pak slouží jako „školky“ pro mladé rybky. Whitney společně se svými kolegy studoval tyto školky u západního pobřeží Havaje. Výzkum trval tři roky; biologové během něj speciálními sítěmi odebrali vzorky od hladiny.

Našli v nich přes 11 tisíc rybek v larválním stadiu; jednalo se přitom o nejrůznějších druhy ryb z různých částí oceánu. To podle přírodovědců dokazuje, jak důležité jsou tyto oblasti pro správný vývoj řady rybích druhů. Sítě v těchto lokalitách zachytily osmkrát více ryb než v jejich okolí.

Už během počítání ryb se ale ukázalo, že ryby jsou přesto v sítích v menšině – nečekaně je mnohokrát převyšovaly mikroplasty. „Stačí pět minut výzkumu na první pohled křišťálově čisté vody a najdete v ní 10 tisíc kousků plastu,“ popsal Whitney.

Vědci zjistili, že osm procent larev zkonzumovalo mikroplasty o velikosti jejich kořisti. Podle Taylora to znamená velký problém – většina těchto rybek zemře, než dosáhne dospělosti, takže jsou velmi zranitelné. Když konzumují místo potravy plast, jejich zranitelnost to ještě zvyšuje.

Neexistuje sice zatím žádný přímý důkaz o tom, že by mikroplasty způsobovaly zdravotní komplikace, ale nepřímé dopady jsou jednoznačné: když si ryby plní útroby místo potravou umělou hmotou, chybí jim pak energie pro běžné životní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 4 mminutami

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 4 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...