Začíná Týden vědy a techniky, zaměří se na globální hrozby

Klimatické změny, plýtvání potravinami, přírodní katastrofy, ale i výročí sametové revoluce jsou hlavní témata Týdne vědy a techniky Akademie věd. Největší český vědecký festival začíná v pondělí. Značná část programu je v Praze, kde budou přednášky, workshopy, prohlídky odborných pracovišť, úniková hra nebo videomapping.

Už od pondělí mohou lidé v Praze nahlédnout pod ruce restaurátorů prastaré keramiky v Archeologickém ústavu, nebo si poslechnout přednášky o tom, jak Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí, či co by nemělo chybět v jídelníčku teenagerů.

Geofyzikální ústav Akademie věd zase pořádá vycházky do Prokopského údolí s výkladem o tamních vulkánech a zkamenělinách a od začátku týdne startují také únikové hry, jejichž účastníci budou hledat řešení ve světě ohroženém například nedostatkem vody. „Na všechny festivalové akce je vstup tradičně zdarma, většinu z nich je však třeba si rezervovat,“ upozornila mluvčí festivalu Lenka Heroldová. Právě únikové hry patří k těm, o které je největší zájem.

Program festivalu najdete zde.

„V týdnu se budou konat také panelové diskuse s odborníky jak na téma globálních hrozeb, tak i o vodě či potravinách budoucnosti,“ řekla mluvčí k dalšímu programu. Lidé se seznámí například i s technologií výroby piva a vstoupí do mnohých jinak nepřístupných pracovišť a laboratoří akademie věd. V jejích prostorách se koná také několik výstav.

S oslavami sametové revoluce se pojí některé víkendové akce festivalu. Tou největší je sobotní videomapping na budovu akademie věd na Národní třídě. Připomene milníky Československa po roce 1945 s důrazem na události listopadu 1989. Uskuteční se hned několik projekcí – první začne v 18:00, poslední od 19:30. Jedna ze sobotních přednášek bude také pojednávat o vývoji české vědy po pádu komunismu, dobu před revolucí naopak lidem přiblíží retro laboratoř.

Letos se koná Týden vědy a techniky už po devatenácté. Akce festivalu, který skončí v neděli, jsou i v řadě dalších měst v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 11 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 12 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...