Začíná Týden vědy a techniky, zaměří se na globální hrozby

Klimatické změny, plýtvání potravinami, přírodní katastrofy, ale i výročí sametové revoluce jsou hlavní témata Týdne vědy a techniky Akademie věd. Největší český vědecký festival začíná v pondělí. Značná část programu je v Praze, kde budou přednášky, workshopy, prohlídky odborných pracovišť, úniková hra nebo videomapping.

Už od pondělí mohou lidé v Praze nahlédnout pod ruce restaurátorů prastaré keramiky v Archeologickém ústavu, nebo si poslechnout přednášky o tom, jak Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí, či co by nemělo chybět v jídelníčku teenagerů.

Geofyzikální ústav Akademie věd zase pořádá vycházky do Prokopského údolí s výkladem o tamních vulkánech a zkamenělinách a od začátku týdne startují také únikové hry, jejichž účastníci budou hledat řešení ve světě ohroženém například nedostatkem vody. „Na všechny festivalové akce je vstup tradičně zdarma, většinu z nich je však třeba si rezervovat,“ upozornila mluvčí festivalu Lenka Heroldová. Právě únikové hry patří k těm, o které je největší zájem.

Program festivalu najdete zde.

„V týdnu se budou konat také panelové diskuse s odborníky jak na téma globálních hrozeb, tak i o vodě či potravinách budoucnosti,“ řekla mluvčí k dalšímu programu. Lidé se seznámí například i s technologií výroby piva a vstoupí do mnohých jinak nepřístupných pracovišť a laboratoří akademie věd. V jejích prostorách se koná také několik výstav.

S oslavami sametové revoluce se pojí některé víkendové akce festivalu. Tou největší je sobotní videomapping na budovu akademie věd na Národní třídě. Připomene milníky Československa po roce 1945 s důrazem na události listopadu 1989. Uskuteční se hned několik projekcí – první začne v 18:00, poslední od 19:30. Jedna ze sobotních přednášek bude také pojednávat o vývoji české vědy po pádu komunismu, dobu před revolucí naopak lidem přiblíží retro laboratoř.

Letos se koná Týden vědy a techniky už po devatenácté. Akce festivalu, který skončí v neděli, jsou i v řadě dalších měst v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...